Dosud byla Janouchová známá jako expertka na dětskou literaturu a sexuální výchovu. „Řekla jsem, a za tím si stojím, že stejně jako v případě zacházení s alkoholiky by Švédové měli být v imigrační politice přísnější a měli by nastolit režim, kterému já říkám tvrdá láska,“ shrnula své vystoupení v DVTV.

Jeho si všiml švédský novinář českého původu Hynek Pallas. „Napsal komentář do největšího tamního deníku Dagens Nyheter, pro který externě pracuje. V něm mě obvinil z toho, že jsem užitečný idiot, že nahrávám ruské propagandě a že poškozuju jméno Švédska. Tvrdil, že šířím dezinformace, které extremistické pravicové síly využívají v Česku, jež je nejvíc rasistickou zemí v Evropě. Prý tím pomáhám těm, kdo v Česku nechtějí uprchlíky. Tím se to dostalo mezi Švédy a nastala mela,“ uvedla Janouchová.

Co přesně se vlastně stalo? „Začaly o mně vycházet komentáře, mluvil o mně i premiér v Davosu na setkání nejvyšších státníků světa, moje názory se diskutují ve zpravodajských pořadech, dávám stále rozhovory. Vyvolala jsem celospolečenskou debatu. Naprostá většina ohlasů, které dostávám, je na mé straně,“ pochlubila se. Posteskla si nad postupem švédských novin: „Když jsem na článek Hynka Pallase napsala do deníku Dagens Nyheter odpověď, komentáře od čtenářů, kteří mi fandili, vyhodili, aby to vypadalo tak, že se mnou většina lidí nesouhlasí.“

Janouchová také poukázala na čerstvé statistiky institutu na zkoumání kriminality BRA, který zjistil, že každá třetí žena se ve Švédsku cítí ohrožena. „Aby ne, když přijímáme hlavně uprchlíky-muže. Každý přece ví, že integraci dělají ženy a děti. Na ty bychom se měli zaměřit, pak může být integrace uprchlíků do švédské společnosti úspěšná. Místo toho přijmeme na 75 procent mužů,“ podotkla.

„Například z 35 tisíc sirotků, kterých jsme přijali nejvíc ze všech zemí, je jich 31 tisíc mužského pohlaví. Nemusíme být géniové, aby nám došlo, že když přijmeme tolik mužů, kteří nemají partnerky a nic na práci kromě čekání na azyl, může z toho vznikat určité napětí,“ uvedla.

Jak by tedy imigraci řešila? „Měla bych mnohem přísnější požadavky na lidi, co přicházejí do Švédska. Víc bych trvala na tom, aby se naučili švédsky. Urychlila bych azylové řízení, snížila sociální dávky a co nejrychleji jim umožnila pracovat. Měli by naší zemi pomáhat a být její součástí. Ale přesněji vám to neřeknu, nejsem politička, která to má řešit. Vím jen, jak to být nemá,“ dodala.