Zaplněný sál nebyl dlouho na pochybách, kdo bude hlavní řečnickou hvězdou večera. Prvním dílčím tématem byly příčiny migrace a v úvodu Lenka Šafránková Pavlíčková uvedla přehled lokalit, odkud do Evropy míří imigranti, podobně Ivo Vašíček stručně shrnul situaci na Blízkém východě a upozornil i na to, že se významně k uprchlické vlně přidávají lidé z Kosova a další obyvatelé západního Balkánu. Jan Hlaváček z brněnského sdružení Svobodných pak konstatoval, že války ve světě byly posledních padesát let, ale nyní v souvislosti s uprchlickou vlnou musí fungovat i jiné tlaky. Jako možný důvod označil i informační toky, internet a větší povědomí o možnostech Evropy přijímat uprchlíky. Důvodem pohybu podle něj jsou i evropské dotace a granty, které uprchlíkům usnadňují život v cílových zemích.

Poté, co se ujal slova František Matějka, nebyl nikdo na pochybách, že do Brna přijel jako hlavní řečnická hvězda právě on. Podle Matějky si Evropané jako civilizace uzurpovali právo vyvážet své vidění světa tam, kde pro ně není místo, důsledkem toho bylo tzv. arabské jaro. Proto pak došlo k rozvratu arabských států. „Vyslali jsme vojáky do Iráku a dnes je tato země v rozkladu. Totéž jsme udělali v Libyi, výsledkem je, že to, co do té doby fungovalo, je pryč a je tam občanská válka s mnohem větším počtem obětí, než kdy dříve. Důvodem uprchlické vlny jsou tyto války a problém je, když se začneme míchat za hranicemi našeho státu, který není napaden, do věcí jiné suverénní země.“ Imigrační vlna je podle Matějky způsobena i existencí sociálního státu napříč Evropou, protože v něm imigranti chtějí získat co nejlepší podmínky. „Nemohu se na imigranty za to zlobit, je to přirozené, ale štve mě, že to chtějí po nás, a nechci se toho účastnit. A vadí mi, že o tom rozhodují lidé, které jsem nevolil,“ řekl Matějka, podle nějž se socialisté v celé Evropě rozhodli řešit demografický úbytek obyvatel imigrací. A Schengen je v Matějkově podání jen bláhový sen vyměněný za ztrátu ochrany hranic států – Schengen je velký problém, který se Evropě vymstil.

Matějka nevěří neziskovkám

V hodnocení role EU se tohoto společenství zastala zástupkyně neziskového Nesehnutí Lenka Šafránková Pavlíčková: „Na projektu Evropské unie vidím hodně pozitivního – vše, co konzumujeme a využíváme, stojí na globální výměně služeb a spolupráce na úrovni EU je důležitá,“ řekla Šafránková Pavlíčková. Když ovšem pochválila fungování agentury Frontex a hranice EU označila za dobře opevněné, sklidila ze sálu jen smích. EU podle ní selhává v imigrační politice, která by měla být přehodnocena, Česko by se ale jako stát nemělo uzavírat. Pirát Ivo Vašíček dodal, že EU je stát-nestát a je to uskupení třech čtyř vlivných zemí a zbylých satelitů, establishment, který unii řídí, není důvěryhodný a Amerika v Evropě vidí jen konkurenta.

K EU se pak vyjádřil i František Matějka, podle nějž neselhala Evropská unie, ale socialisté v jednotlivých vládách jejích států. Obvinil také neziskové organizace z toho, že v současné imigrační vlně mají stejnou vinu jako pašeráci, kteří sem uprchlíky vozí. „Kdyby tady nebyla nabídka, ti lidé sem nepřijdou. Dám na lidi, kteří žijí v těch oblastech, a ne na předražené analýzy neziskovek,“ uvedl Matějka.

V další fázi se v diskusním panelu rozpoutal spor mezi Matějkou a zástupkyní Nesehnutí Šafránkovou, která se ohradila proti jeho odsudkům neziskovek. Hájila jejich práci tím, že se rozhodně nevěnují nelegálním imigrantům, ale že se na zadání státu starají o azylanty apod. Františka Matějku ale zjevně nepřesvědčila a uvedl, že neziskové organizace ročně v České republice dostávají na práci s migranty půl miliardy korun. „Jejich práce je z mého pohledu problematická v tom, že pomáhá někomu, kdo tady za daných podmínek nemá co dělat. Do České republiky přicházejí nelegální imigranti kvůli tomu, že jsme nebyli schopni je zadržet na hranicích, a pak se tady o ně starají neziskové organizace. A mezi organizacemi, které tyjí z veřejných peněz, je i Nesehnutí. Cílem těchto organizací je vytvořit problém, který tady předtím nebyl, a pak jej řeší,“ řekl na adresu neziskovek Matějka. Emociální debata se pak několik minut zabývala problematikou činnosti neziskových organizací.

Hlaváček: Německo si chce vybrat uprchlickou elitu

V dalším kole otázek se panelisté vyjadřovali ke kvótám. Jan Hlaváček uvedl, že Německo tím, že chce přijmout všechny Syřany, si vlastně zajišťuje přijetí elity mezi uprchlíky, protože Sýrie byla před vypuknutím občanské války vyspělou zemí. „Tím si Německo stáhne velké množství bezproblémových lidí. Tím naplní svou kvótu a zbytek problémových migrantů rozdělí po zbytku Evropy. A budou následovat průběžné standardy na přijímání imigrantů. Hned jak budou jisté kvóty, přijde na řadu projednávání standardů. Kvóty jsou podle mne jen mocenským nástrojem, jehož prostřednictvím chce Německo prosadit své zájmy,“ řekl ke kvótám Jan Hlaváček.

V souvislosti s pohrůžkou, že státy, které nebudou souhlasit s kvótami, budou kráceny na evropských dotacích, František Matějka uvedl: „Dotace není pro Německo jako princip nic jiného než hospodářské obsazení suverénních států jinak než vojensky.“ Vyčetl také české vládě, že po odporu ke kvótám se jim nakonec přestala bránit a začala respektovat výsledek hlasování. Matějka uvedl, že je přesvědčen, že Evropská unie jednoho dne prostě přestane existovat. „Nebude to nic katastrofálního. Prostě opět začnou existovat národní státy a je jen otázka, kdo vystoupí první – jestli to bude Británie nebo Česká republika. Kdo přijde první, shodí vše ostatní a nebude to špatné,“ řekl Matějka, který odsoudil současnou evropskou aplikaci pojmu sdílené odpovědnosti a solidarity. Když se ale opět od evropských témat odchýlil ke kritice českých neziskovek, byl požadavkem ze sálu na skončení monologu umlčen a debata pokračovala. Lenka Šafránková konstatovala, že výhrůžky omezením dotací byly spíš rétorikou než reálnou hrozbou. Bouři veselí příznivců Svobodných ale vyvolal její výrok, že neziskové organizace nejsou placeny z daní českých poplatníků, ale z evropských fondů. Na dotaz z auditoria, co ji opravňuje k tomu, aby okrádala německé a britské daňové poplatníky, zástupkyně Nesehnutí neodpověděla. Téma neziskových organizací evidentně bylo na brněnském panelu téměř tak vzrušující jako kvóty a imigrace.

Šafránková: Strach z uprchlíků je legitimní

Posledním okruhem, o němž se diskutovalo, byly změny na české politické scéně pod tlakem imigrační krize. Podle Ivo Vašíčka je situace dynamická a vyvíjí se, propaganda a strašení uprchlíky je velké, a tak vznikají uskupení jako hnutí Martina Konvičky IVČRN. Lenka Šafránková konstatovala, že před časem nikdo uprchlictví nerozuměl, dnes naopak se cítí kompetentní všichni, a přitom je zde množství dezinformací. Ani extrémní hlasy ale nejsou nelegitimní a chápe strach lidí a nesouhlasí s označováním lidí za xenofoby jen proto, že mají obavy. František Matějka odmítl, že by v České republice šlo v souvislosti s projevy proti imigraci o posun doprava. „Zazlívám všem parlamentním stranám v České republice od roku 1989, že se podílely na totálním úpadku hodnot ve smyslu existence politických stran a jejich soutěže o ideje. To je jeden z největších problémů, proč vznikají jednorázová hnutí, která jsou jednou z cest do ještě většího a hlubšího pekla. Moc bych si přál, aby se vrátil význam politických stran zpět a aby byly reportovány. Lidé by pak mohli volit podle volebních programů,“ uzavřel debatu František Matějka.