Není bez zajímavosti, že za jisté konstelace už mohlo být po válce. Alespoň po válce na Ukrajině. Americký magazín Foreign Affairs, který se věnuje otázkám zahraniční politiky, napsal, že i mezi Ruskem a Ukrajinou se vedly krátké, ale údajně intenzivní rozhovory o uzavření míru. Jejich vývoj prý může být ponaučením pro jakýkoli jiný válečný konflikt v budoucnu.
Rusové vtrhli na Ukrajinu na rozkaz Vladimira Putina 24. února 2022 a podle amerického magazínu na jedné straně devastovali svého souseda a současně nabízeli jednání o míru. A až do konce března 2022 tato jednání skutečně probíhala. Na osobních jednáních v Turecku a v Bělorusku, ale i v on-line prostoru. Na základě těchto jednání se zrodilo tzv. Istanbulské komuniké, které se stalo podkladem pro sepsání budoucích mírových smluv.
Foreign Affairs napsal, že jednání odstartovala už 28. února, pouhé 4 dny po začátku invaze. Prostředníkem ve vyjednávání měl tehdy být běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Rozhovory probíhaly na jedné z jeho rezidencí nedaleko ukrajinsko-běloruské hranice.
„Ukrajinskou delegaci vedl Davyd Arachamija, parlamentní vůdce Zelenského politické strany, a jejími členy byli ministr obrany Oleksij Reznikov, prezidentský poradce Mychajlo Podoljak a další vysocí úředníci. Ruskou delegaci vedl Vladimir Medinskij, vysoký poradce ruského prezidenta, který dříve působil jako ministr kultury. Její součástí byli mimo jiné také náměstci ministrů obrany a zahraničních věcí.
První ruské návrhy nebyly podle Foreign Affars ničím jiným, než požadavkem na rychlou kapitulaci Ukrajiny, ale jak bylo postupem času stále jasnější, že Kyjev nepadne, ukrajinská delegace začala přicházet s vlastními požadavky. Především tlačila na systém záruk, které měly Ukrajině zajistit klid od jakékoli další invaze ruských agresorů v budoucnu.
Fotogalerie: - To byl Bašta
Zásadní ruský požadavek zněl, aby Ukrajina zůstala mimo NATO.
„Ministr zahraničí Dmytro Kuleba, v turecké Antalyji na schůzce se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, hovořil o „systematickém, udržitelném řešení“ pro Ukrajinu a dodal, že Ukrajinci jsou „připraveni diskutovat“ záruky, které doufala získat od členských států NATO a Ruska,“ napsal magazín FA. Zelenskyj a jeho kolegové požadovali, aby se západní státy jako garanti dohody zavázali k tomu, že v případě dalšího napadení Ukrajiny Ruskem přijdou napadené zemi na pomoc.
„Požadavek Ukrajiny, aby nebyla znovu ponechána sama sobě, je zcela pochopitelný. Kyjev chtěl (a stále chce) mít spolehlivější mechanismus, než je dobrá vůle Ruska pro svou budoucí bezpečnost,“ uvedl k tématu magazín. Jedním dechem však dodal, že požadovat tyto záruky bylo sporné. Tehdejší izraelský premiér Naftali Bennett podle vlastních slov Zelenského varoval. Že takové záruky nemůže prakticky nikdy dostat.
Přesto jednání o možné budoucí mírové smlouvě pokračovala, a to v již zmíněném Istanbulu.
„Smlouva předpokládaná v komuniké by prohlásila Ukrajinu za trvale neutrální, nejaderný stát. Ukrajina by se zřekla jakéhokoli záměru vstoupit do vojenských aliancí nebo povolit cizí vojenské základny nebo jednotky na své půdě. V komuniké jsou jako možní garanti uvedeni stálí členové Rady bezpečnosti OSN (včetně Ruska) spolu s Kanadou, Německem, Izraelem, Itálií, Polskem a Tureckem.
V komuniké se také uvádí, že pokud by se Ukrajina stala terčem útoku a požádala o pomoc, všechny garantující státy by byly povinny po konzultacích s Ukrajinou i mezi sebou poskytnout Ukrajině pomoc k obnovení její bezpečnosti. Je pozoruhodné, že tyto závazky byly formulovány s mnohem větší přesností než článek 5 NATO: zavedení bezletové zóny, dodání zbraní nebo přímý zásah vlastní vojenské síly garantujícího státu,“ napsal Foreign Affars
Istanbulské komuniké vyzvalo obě strany, aby se během příštích 15 let snažily mírově vyřešit svůj spor o Krym.
A cesta Ukrajiny ke členství v EU zůstala otevřená.
„Ačkoli je zájem Ukrajiny získat tyto bezpečnostní záruky jasný, není zřejmé, proč by Rusko s něčím z toho souhlasilo. Jen týdny předtím se Putin pokusil zmocnit hlavního města Ukrajiny, sesadit její vládu a nastolit loutkový režim. Zdá se přitažené za vlasy, že se najednou rozhodl přijmout, že Ukrajina – která byla nyní vůči Rusku nepřátelštější než kdy předtím, díky vlastnímu Putinovu jednání – se stane členem EU a její nezávislost a bezpečnost budou garantovány Spojenými státy (mj. ostatní). A přesto komuniké naznačuje, že to bylo přesně to, co byl Putin ochoten akceptovat,“ poznamenal magazín.
Putin byl podle FA možná ochoten na tyto podmínky přistoupit, aby snížil náklady na válku, která se tehdy jevila jako neúspěšná. Svého hlavního cíle, udržet Ukrajinu mimo NATO by dosáhl a mohl by se pokusit obnovit vážnost Ruska na světové scéně.
Fotogalerie: - Pochod dobré vůle
Nejpozději v květnu 2022 však byla všechna jednání o míru přerušena a válka dodnes zuří na plné obrátky.
Proč?
Podle amerického magazínu mimo jiné proto, že v této době vyšly najevo hrůzy, kterých se ruští okupanti dopustili ve městě Irpin a Buči a srdce všech Ukrajinců se zatvrdila. I když jednání ještě nějaký čas i tak pokračovala.
„Strany si mezi sebou aktivně vyměňovaly návrhy a zdá se, že je začaly sdílet s ostatními stranami. (Bennett ve svém rozhovoru z února 2023 uvedl, že viděl 17 nebo 18 pracovních návrhů dohody; Lukašenko také uvedl, že viděl alespoň jeden.) Pečlivě jsme prozkoumali dva z těchto návrhů, jeden z 12. dubna a druhý z 15. dubna, o kterém účastníci rozhovorů nám řekli, že byl poslední, který si strany vyměnily. Jsou v zásadě podobné, ale obsahují důležité rozdíly – a oba ukazují, že komuniké nevyřešilo některé klíčové problémy. Za prvé, zatímco komuniké a návrh z 12. dubna jasně stanovily, že garantující státy se nezávisle rozhodnou, zda přijdou Kyjevu na pomoc v případě útoku na Ukrajinu, v návrhu z 15. dubna se Rusové pokusili tento zásadní článek rozvrátit tím, že trvali na tom, že k takové akci by došlo pouze „na základě rozhodnutí odsouhlaseného všemi ručitelskými státy“ – což by pravděpodobnému útočníkovi, Rusku, dalo právo veta. Podle zápisu v textu Ukrajinci tento dodatek odmítli a trvali na původním vzorci, podle kterého měli všichni ručitelé individuální povinnost jednat a nemuseli by před tím dosáhnout konsenzu,“ upozornil FA.
Rusové prý také požadovali po Ukrajincích, aby zrušili několik svých zákonů, které dobu existence sovětské Ukrajiny popisují jako dobu plnou represí a teroru. Podle Foreign Affairs tento požadavek Ukrajinci odmítli, ale ze strany Putina šlo možná o snahu zachovat si tvář a prodat tento bod jako tzv. denacifikaci Ukrajiny.
Rozcházely se také představy obou stran o síle ukrajinské armády. Zatímco Rusové z ní chtěli učinit v podstatě bezzubé těleso, Ukrajinci si alespoň nějakou bojovou sílu chtěli přece jen zachovat.
„Ukrajinci chtěli mírovou armádu o 250 000 vojsku; Rusové trvali na maximálně 85 000, což je podstatně méně než stálá armáda Ukrajiny před invazí v roce 2022. Ukrajinci chtěli 800 tanků; Rusové by povolili pouze 342. Rozdíl mezi dosahem raket byl ještě markantnější: 280 kilometrů, tedy asi 174 mil, (ukrajinská pozice) a pouhých 40 kilometrů, tedy asi 25 mil, (ruská pozice),“ uvedl Foreign Affairs.
Vedle toho se ukázalo, že Rusové nedokážou prorazit až do Kyjeva a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dospěl podle Foreign Affairs k závěru, že s vojenskou pomocí ze strany Západu by mohl dosáhnout mnohem lepší vyjednávací pozice, než se mu nabízela v březnu 2022. A Západu se prý naopak nechtělo přebírat záruky za Ukrajinu.
Spojené státy a další západní spojenci raději navýšili pomoc Ukrajině ve stávající válce, než aby pomáhali Ukrajině při válce další, která by podle jejich názoru musela tak či tak přijít, protože Putin dával najevo, že chce opanovat co největší část ukrajinského území.
Foreign Affars na závěr připomněl, že ukrajinská a ruská strana se už jednou pokusily ukončil své spory dohodou. Konkrétně dohodami z Minsku. A i u nich se prokázala jejich bezubost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Nechtík
