Netradiční úvod přichystal tentokrát Petr Žantovský pro ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích. „Mediální vody na sklonku léta rozčeřila, zřejmě pod vlivem dojmu, že okurková sezona skryje leccos, organizace OSA neboli Ochranný svaz autorský, s požadavkem, zjednodušeně řečeno, uvalit plošnou daň na prodej mobilních telefonů. Vychází nejspíše z předpokladu, že každý, kdo vlastní mobil, je automaticky latentní zloděj. Jistě v něm má nacpané nelegálně stažené písničky či videa, jejichž přehráváním ukracuje práva autorů na honorář. Inu, kdyby to tak, bylo, dobré by to nebylo, jenomže to tak není,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Podivuje se nad zdůvodněním Ochranného svazu autorského. „Nejenže, jak připomněli i novinoví komentátoři, ‚logika‘ OSA zahrnuje do množiny ‚zlodějů‘ nelegálně stažené produkce třeba i prezidenta nebo stovky důchodců v domovech seniorů, kteří používají telefon s velkými klávesami leda na hovory s blízkými či s lékařem. Co je však hlavní argument, OSA chce zdanit produkci, nad dodržováním jejíž autorskoprávní stránky má bdít, vlastně už načtyřikrát. Je to jednoduchá matematika. Koupím si CD v obchodě, zaplatím OSA poprvé – ona má na prodeji svůj díl. Poslechnu si totéž CD v rádiu, zaplatím za něj podruhé – hostinský musí platit z provozované produkce ve své provozovně,“ vypočítává mediální odborník.

Neblahé kšeftařské praktiky OSA byly popisovány už v 80. letech

Ale tím to zdaleka nekončí. „Koupím si nenahraný nosič – CD například – a zaplatím potřetí, protože se jaksi předpokládá, že nenahrané nosiče jdou na vypalování nelegálně stažené hudby. Co na tom, že dnes už nikdo nic nevypaluje, všechna stažená hudba se skrývá v externích discích nebo kdekoli jinde v samotném zařízení kdejakého pubescenta, za čistá CD však platíme dál. Nu a nyní máme být kolektivně trestáni za tento domnělý čin zcizení autorských práv všichni znovu skrze cenu mobilů. Prostě co volající, to loupežník, tak ho potrestejme. Jediné slovo, které mne v té souvislosti napadá, je nehoráznost,“ míní Petr Žantovský.

Není to však záležitost poslední doby. „Možná si někdo vzpomene, že už v osmdesátých letech vyšel v týdeníku Mladý svět článek OSA Nostra, popisující neblahé kšeftařské praktiky s autorskými právy v této instituci. Co se od té doby změnilo, kromě osob ve vedení OSA? Uvedu malý příklad ze života: dejme tomu, že vlastním malé rádio, jehož poslechovost činí, dejme tomu, deset tisíc. Rádio hraje výhradně etnickou hudbu autorů z Asie, Afriky, Jižní Ameriky a podobně vzdálených koutů, kam dosud nedosáhl ochranný pařát OSA, takže tito mnou hraní autoři nejsou registrováni pod OSA, která by měla za ně vymáhat jejich autorská práva. Přesto tak činí,“ podivuje se mediální analytik.

Peníze nekončí v koši, ale na jiných účtech

Jako majitel malého rádia platí na účet OSA 12 tisíc korun měsíčně. „Za šest let existence je to dvaasedmdesát plateb v této výši, celkem už skoro milion. Z tohoto milionu nikdy ani jediná koruna nedošla do kapes autorů, jejichž díla v rádiu provozuji. Kde tedy onen milion skončil? Inu, na účtu OSA. A jak s ním je nakládáno? To ví jen jeho funkcionáři. Naivně jsem se onehdy tázal, kam za těch pět let doputovalo mých 864 tisíc. Byl jsem si jist, že nikoli na účty malijského Habiba Koité, brazilské Aliny de Lima, sibiřských Huun Huur Tu a stovek dalších umělců, jejichž písničky dělaly mým deseti tisícům posluchačů šest let spoustu radosti – na rozdíl od organizace OSA, která nás všechny jen bez špetky mravnosti obírá o peníze, a ještě při tom poučuje, co máme a nemáme činit,“ přiznává Petr Žantovský.

Ochranný svaz autorský mu na onu otázku mlhavě odpověděl, že přece má řadu smluv se zahraničními organizacemi, a tedy jeho peníze v koši nekončí. „Inu, tím jsem si jist, v koši jistě ne. Ale na účtech úplně jiných lidí, než je Koité či de Lima a mnozí další. Tolik jen k dennímu chlebu instituce jménem OSA. Když nás teď chce obrat o peníze znovu, připomeňme si, o jak morální a seriózní podnik jde. A dobře se dívejme, který z politiků jim bude tuto nehoráznost pomáhat procpat legislativním procesem. Jistě to nebude činit jen z neznalosti či lásky k umělcům, že,“ podotýká mediální odborník.

Lákavý výdělek v ČT pro naši kulturní frontu

Druhým tématem směřuje k nabídce veřejnoprávní televize. „À propos, když jsme u těch nehorázností, tak na obzvláště půvabné vidle si opětně nabíhá Česká televize. V minulých dnech nás seznámila s velkým tartasem, co pěkného pro nás připravuje na podzimní sezonu. Inu, když si jeden vezme do ruky zákon o České televizi z roku 1991, rád by našel něco, co jej aspoň trochu naplňuje. Třeba vyváženou publicistiku směřující k utváření pluralitní demokratické diskuse. Ničím takovým se však ČT ve svých promo materiálech nechlubí, patrně proto, že nic takového nechystá,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Naopak nás čeká a nemine spousta úžasné původní tvorby. „Tedy tak lákavého to výdělku pro naši věhlasnou kulturní frontu, která, až zas někdo někdy pojme tu naivní myšlenku, že by třeba chtěl začít vyžadovat od ČT něco jiného, třeba jen to výše zmíněné naplnění zákona, semkne se kol hor Krkavčích a začne vykřikovat o svobodě slova, jak to má nacvičeno již od zimy 2000. Takže co na nás ČT chystá? Zatímco letní měsíce věnované Vinnetouovi a dalším věru aktuálním dílům světové tvorby bylo snad možné aspoň trochu ospravedlnit okurkovou sezonou, nastupující podzim nás vítá s ‚Nejlepšími Bakaláři‘, následovanými další várkou seriálů ze života, dozajista veřejnoprávního, třeba Rapl či Doktor Martin,“ poukazuje mediální analytik.

Po komerčních kanálech zakotvila dvojka u veřejného vemene

Nad tím se můžeme jen podivovat. „Věru, nevím, proč tyto kriminální či selankovité společenské historečky okupují za naše peníze veřejnoprávní obrazovku, když nachlup stejnými se hemží obrazovky komerční. Inu, ta kulturní fronta a její bezedná kapsa... K nepochybným veledílům jistě bude patřit satirický kousek s názvem Kosmo o fiktivním letu Čechů na Měsíc, a obzvláště pak kancelářský sitkom Marta a Věra. To všechno však je ničím ve srovnání se ‚skečovým pořadem‘ – tak ho charakterizovala sama ČT, v němž si zaskotačí mimo jiné dvojka Suchánek a Genzer, poté, co se svými Tele Tele či Partičkami prošla všemi většími komerčními kanály, zakotvila u veřejného vemene. Inu, i to je asi ta naše fronta, kulturní, středisková...“ upozorňuje Petr Žantovský.

A tak snad jediné, co trochu připomíná citovanou roli České televize jako etalonu veřejnoprávních kvalit, bude snad seriál o rodu Mattoniů, minerálkové dynastii. „Chce se mi věřit, že nebude pojednána tak hloupě jako ona americká Dynastie z let dávno minulých. Někdy totiž mívám nad dramatickou produkcí ČT hořký pocit, že její estetika uvízla právě někde tam a tehdy. Rozdíl je opět zejména v tom, že tamní produkci tohoto druhu platili producenti, kdežto u nás povinně všichni občané. Jak dlouho ještě?“ ptá se už poněkolikáté mediální odborník.

Šéfredaktorovi se chce zvracet, ale nejasnosti v hospodaření nevysvětlil

Za trefu týdne považuje to, co se povedlo specializovanému mediálnímu serveru MediaHub. „Ten zveřejnil velmi zajímavé informace o financování platformy vedené Pavlem Šafrem s věru příhodným názvem ‚Svobodné fórum‘. To podle serveru MediaHub skončilo ve ztrátě 442 tisíc. Nebo možná 3 miliony. V dokumentech je chaos. Šafrova společnost Free Czech Media z.s. stojící za názorovým portálem Svobodné fórum má na webu Justice.cz zveřejněnu účetní závěrku za rok 2015. Společnost za dané účetní období skončila v pravděpodobné ztrátě 442 tisíc korun. Pravděpodobné proto, že rozvaha nekoresponduje s výkazem zisku a ztráty, v němž je na jednom místě uvedena ztráta 3,21 milionu,“ cituje Petr Žantovský na média specializovaný server.

MediaHub dále píše, že vzhledem k tomu, že je tam uveden i výsledek hospodaření za rok 2014, a to ztráta 1,305 milionu, kdy společnost ještě neexistovala, lze hospodaření společnosti jenom těžko nějak smysluplně interpretovat. V dokumentu podle severu nesedí ani další údaje. Když žádali Pavla Šafra o vyjádření k nesrovnalostem, nechtěl nic vysvětlovat s odkazem na to, že web MediaHub.cz vydává společnost MAFRA. „Chce se mi z vás zvracet,“ vzkázal jenom. „Inu, tak si ‚Svobodné fórum‘ představuje svobodnou výměnu názorů a informací. K tomu není třeba dalšího komentáře. Je zřejmé, že aktivity typu „Svobodné fórum‘ si nedělají velkou hlavu ze svých prodělků. Asi je mají odněkud pilně sanované. Odkud? Co nám je do toho, to smí vědět jen ‚Svobodné fórum‘, že,“ poznamenává ironicky mediální analytik.

Pátrat by se mohlo nejen po vazbách na Kreml, ale i na ty za „velkou louži“

„Když sleduji finanční zázemí takovýchto aktivit a dalších, rozmanitých, na exponenty typu Sorose navázaných spolků typu Evropské hodnoty – viz nedávná analýza Jana Schneidera pro ParlamentníListy.cz, v níž sledoval cestičky peněz od George Sorose – napadá mě, že je na čase vedle již zavedené akce Kremlin Watch, sledující údajné prokremelské vazby a aktivity na našem území, založit nějaké US-Watch, které by pátralo po nitkách, finančních i ideových, vedoucích k rozmanitým organizacím u nás od zajímavých donátorů za „velkou louží“. O co, že by Šafrova partička byla mezi nimi?“ nepochybuje Petr Žantovský, jak se věci mají.