Svatební stůl je zpravidla do podkovy. To proto, aby měl čelo, kde sedí svatebčané a kolem pak postupně jejich rodiče, svědci, příbuzní a známí podle jejich významu a očekávání, která by měli nebo alespoň mohli naplnit v zájmu nové rodiny. Chcete-li, tedy podle zásluh.

Účelem debaty u kulatého stolu je diskuze, výměna názorů. Smyslem potom je rozšířit si vlastní pohled o pohledy ostatních. Pochopit stanoviska a pohledy druhých. Vzájemně se přiblížit svými názory a možná najít společná východiska. 

Kulatý stůl není souboj. Je to společná cesta. Cesta hledání optimálního řešení. K té má nápomoci i moderátor. Moderátor nemá právo na vlastní názor. Diskuzi pouze mírní, moderuje. Proto se tak nazývá. Je neštěstí, když si moderátor plete svou funkci s investigativním novinářem. Čím dál více ztrácíme význam slov. Bylo by dobře si uvědomit, že investigace znamená vyšetřování. Moderátor nemá nic vyšetřovat. Má pouze udržovat diskuzi a dbát, aby nevybočovala z věcnosti a pravidel slušného chování. Dávat všem stejný prostor, aby vyjádřili své postoje.

Nedávno jsem se účastnil kulatého stolu. Byl do podkovy. V čele seděly nejvyšší funkce shromáždění. Na jedné straně podkovy obhájci, na druhé straně žalobci. Jedna z účastnic, která snad původně měla prezentovat svůj pohled na projednávanou problematiku, se poznenáhlu měnila na nejvyššího arbitra. Tedy hned po moderátorce. Působilo to jako zasedání tribunálu. Možná i proto, že moderátorka jednala jako soudní zpravodaj. Shrnovala jednotlivé body jednání, udělovala pravidelně slovo arbitryni, aby ta mohla reagovat na jednotlivá vystoupení. Po krátké době kvůli tomu diskuze změnila sled otázek a odpovědí.

Každou minutou bylo stále jasnější, že toto není kulatý stůl. Natož společná cesta hledání ideálního řešení. Že tam všichni sedíme zbytečně.