Létají kameny, hoří auta i ubytovny, bitky! Do malého města na severu Evropy přijelo 20 uprchlických rodin a to se prý proměnilo v bojiště

27.11.2015 13:13 | Zprávy

Vesnice Tärnsjö leží asi 150 km severně od švédského Stockholmu a vždy tu vládl klid, pořádek a harmonie. To se však změnilo s příchodem dvaceti uprchlických rodin. Ve vesnici čítající 1200 obyvatel v podstatě panuje válečný stav.

Létají kameny, hoří auta i ubytovny, bitky!  Do malého města na severu Evropy přijelo 20 uprchlických rodin a to se prý proměnilo v bojiště
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Ve vnitřní Paříži žije přes dva miliony lidí. Jde o multikulturní společnost

Obyvatelé vesnice a nově příchozí si hned na začátku vyměnili několik urážek, poté začaly létat kameny a byly zapalovány automobily. Mnozí z vesničanů se nyní obávají posílat své děti ven samotné. Děti migrantů dělají záměrně hluk a plivou na ostatní děti. Situace v této vesnici však není dle Jewsnews v současném Švédsku nic neobvyklého, byť se země vždy pyšnila svým vřelým vztahem k migrantům. „V posledních několika měsících do Švédska přichází týdně 10 000 žadatelů o azyl a podle aktuálních průzkumu se stala protiimigrantská strana Švédští demokraté druhou nejsilnější partají v zemi,“ uvádí izraelský internetový server.

Vesnici příchod migrantů rozdělil na dva nesmiřitelné tábory. Část obyvatelstva uprchlíky vítá s otevřenou náručí, druzí je chtějí dostat pryč. Násilnosti jsou tu fakticky na denním pořádku. Obdobné nálady však panují po celém Švédsku. V minulých dvou měsících bylo dle informací Jewsnews zapáleno protestujícími sedmnáct uprchlických center. Úřady varují před tím, že je pouze otázkou času, kdy vyústí tyto nepokoje v první oběti na životech. Radní v Tärnsjö Michael Ohman považuje za klíčový problém to, že mnoho vesničanů uprchlíky prostě odmítá. „Probíhají zde pravidelně bitky mezi vesničany a uprchlíky. Dříve tady spolu vycházeli v pohodě, ale to je bohužel již minulostí. Vesnice je rozdělená a nikdo tu není šťastný,“ cituje Jewsnews Ohmana.

Ohman upozorňuje, že mnoha lidem vadí vysoké daně, které musí lidé platit také kvůli uprchlíkům. „Každý nově příchozí uprchlík dostane dvě stě švédských korun týdně a zdarma bydlení. A kdo to platí? No přece švédští daňoví poplatníci,“ stěžuje si Ohman. Své postoje sděluje také zástupce z opačného tábora Anders Petterson, který má příchod uprchlíků na starosti. Také on připouští, že mnoho zdejších obyvatel bylo z tohoto rozhodnutí úřadů rozladěno. Doufal však, že budou uprchlíkům pomáhat v integraci do společnosti. Nečekal, že budou muset děti uprchlíků do školy doprovázet policisté. Učitelé ve škole mají také obavy, protože se nechtějí stát terčem urážek společně s uprchlíky. Proto se zdráhají děti doprovázet domů sami.

Problémy začaly letos v září, kdy uprchlíci začali házet na automobily místních obyvatel kameny a ti je začali házet zpátky. Situace dále eskalovala na sociálních sítích a skupinka mladíků poté organizovala „nájezdy“ na místní ubytovny pro uprchlíky, na které házeli kameny. „Tohle se dělo asi dva týdny téměř denně. Uprchlíci se poté začali bát, protože přišli z válečné zóny v Sýrii a podobné věci už jednou zažili,“ vypráví Petterson. Uprchlíky nemá příliš v lásce ani Rasmus Leng, který žije jen pár metrů od jejich ubytovny, takže má veškeré informace z první ruky. „Dopouštějí se tam všech možných vylomenin, na jaké si vzpomenete. Někdo z nich dokonce vystřelil na moje auto vzduchovkou. Každý den z těch míst slyším velký hluk. Často házejí kameny a rámus dělají i v noci. A když se ozveme, tak jsme nazýváni rasisty? Tohle místo už prostě není bezpečné. Hlavně pro moji manželku, která je nyní těhotná,“ říká Rasmus.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivan Hoffman a co je nutné: Porazit cenzory i byrokraty, vzít rozum do hrsti

4:44 Ivan Hoffman a co je nutné: Porazit cenzory i byrokraty, vzít rozum do hrsti

POHLED IVANA HOFFMANA „Vždy zde bude strach, že slovo změní svět. Současně zde vždy bude víra, že um…