„Vážíme si gesta, které prezident Gauck učinil. Dokázal připomenout temné stránky historie jeho národa, což svědčí o jeho vysokém morálním kreditu," řekl v proslovu Vodička. Postoj německé hlavy státu označil za vstřícné gesto do budoucnosti. Minulost je podle něho třeba nechat historikům, „protože ji už nedokážeme změnit".

Sobotka: Terezín byl předpeklí, odkud se odcházelo na smrt

Tryzny se zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Terezín byl předpeklí, odkud se odcházelo na smrt. I dnes je třeba si připomínat, kam až mohou zajít jinak civilizované a vzdělané evropské společnosti, když snahu o společenskou soudržnost a mezinárodní spolupráci vymění za nekontrolovatelné nacionální bujení, nenávist a průmyslové vyvražďování," uvedl předseda vlády.

Podle Sobotky má dnešní generace obrovské štěstí, že může žít v době, v níž evropská integrace umožnila vytěsnit běsy, které ve dvacátém století vyvolávaly krvavé konflikty mezi evropskými národy. Dobu, kdy tomu tak nebylo, je však prý třeba si neustále připomínat.

Zazněla křesťanská i židovská modlitba za oběti v Terezíně

V Terezíně v neděli zazněla i křesťanská modlitba přednesená proboštem svatoštěpánské kapituly v Litoměřicích Jiřím Hladíkem a židovská modlitba, kterou interpretoval vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon. Program zakončila árie z Verdiho opery Nabucco v podání pěveckého sboru z Děčína.

Terezínská tryzna je pravidelné setkání k uctění památky lidí, kteří trpěli v represivních zařízeních v době nacistické okupace - v terezínském ghettu, policejní věznici pražského gestapa v Malé pevnosti a v koncentračním táboře v Litoměřicích. Koná se každoročně už od roku 1947 vždy třetí květnovou neděli na Národním hřbitově v Terezíně.

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta 155.000 Židů z celé Evropy, 117.000 z nich se nedožilo konce války. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo 32.000 mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, popravovalo se tam ještě 2. května 1945, tedy šest dní před osvobozením města.