„Nelze nereagovat na lživý dopis pana Hušbauera,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Caldr a pokračuje:

„Úvodem jedna skutečnost, 4-Majetková, a.s. funguje v tzv. ‚Německém modelu‘, to znamená, že představenstvo je přímo odpovědné dozorčí radě a dozorčí rada je nad představenstvem. Nikoliv obráceně. 

Ve společnosti představenstvo opravdu pobírá odměnu za výkon funkce, ale pan Hušbauer napsal částku již očištěnou o odvody. Na druhou stranu se dá připomenout, že nákladově tato odměna pro společnost obnáší 26.800 korun. (ParlamentníListy.cz uvedly, že Čáslavka pobíral měsíčně cirka 20 tisíc korun, Jan Hušbauer trval na sumě 13.780 korun, pozn. red.)

Ano, společnost se dostala do personálně složité situace, ale pracovníci, o kterých se píše, skončili proto, že to představenstvo chtělo, čili si to zavinilo samo. Situace se vyřešila obměnou členů představenstva.

Ano, bylo mi oznámeno, že představenstvo (rozumějme v té době složené pouze z pana Čáslavky a pana Hušbauera) plánuje spolupracovat s panem Čáslavkou i v případě jeho odchodu. To mi bylo oznámeno v den konání dozorčí rady, po jejímž skončení pan Čáslavka rezignoval. Řekl jsem, že bychom o tom měli ještě jednat. Ovšem pak už dozorčí rada informaci nedostala a o uzavření smlouvy se dozvěděli někteří její členové neoficiálně. A pokud představenstvo schválilo uzavření smlouvy s jedním ze členů představenstva, byť na dobu po skončení jeho členství v představenstvu, tak to považuji za jednání v rozporu se zájmy společnosti a za porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře (ParlamentníListy.cz v materiálu uvedly: „Jak se nám neoficiálně podařilo zjistit, ještě v době svého působení na postu předsedy představenstva Čáslavka získal jakousi poradenskou smlouvu. Ta opravňuje pobírání 450 korun za hodinu.“).

A nyní k odměně. Návrh usnesení, který v sobě obsahoval odměnu pro představenstvo, mi byl předložen panem Čáslavkou. Já jsem je jen přednesl dozorčí radě. Tedy je absolutní lež, že byla odměna schválena na můj návrh (Jan Hušbauer o odměně tvrdí: „... schválila dozorčí rada na návrh jejího předsedy p. Caldra dne 24. 5. 2016 celému představenstvu mimořádnou odměnu ve výši 108.077.“). Nicméně i podle slov pana Čáslavky byla konstruována tak, aby odměnu dostali jen ti, kteří se podíleli na chodu společnosti delší čas a podíleli se na zpracování účetní závěrky. Usnesení přímo znělo:

Dozorčí rada schvaluje dodatečnou souhrnnou odměnu představenstvu Společnosti za výborné hospodářské výsledky za rok 2015 ve výši 0,15 hospodářského výsledku před zdaněním v Kč. Pro výpočet odměny je určující hospodářský výsledek před zdaněním uvedený v auditorem ověřené účetní závěrce za rok 2015. Odměna náleží členům představenstva, kteří byli členy orgánu alespoň 6 měsíců v průběhu účetního období roku 2015 a současně byli členy představenstva alespoň 60 dní před datem vypracování auditorské zprávy o ověření účetní závěrky za toto období. Nespadá-li do tohoto vymezení některý z bývalých či současných členů představenstva, bude odměna rozdělena mezi členy, kteří do tohoto vymezení spadají. Nicméně po schválení odměny pan Čáslavka rezignoval.

Náhledem do rejstříku si každý čtenář umí spočítat, že se opravdu jedná řádově o 150.000,-Kč (ParlamentníListy.cz uvedly: Jednalo se o přibližně 15 procent ze zisku společnosti, tedy přibližně 150 tisíc korun. Mluvčí Strany zelených Pavel Bartošek dovysvětlil, že Čáslavka bude mít z celé sumy částku kolem třiceti tisíc korun, pozn. red.).

Částka uvedená panem Hušbauerem je opět očištěna o daně (to vždy lépe vypadá, že?). Naopak nákladově společnost k této částce musí připočítat 34 % a ty odvést státu. Jak si můžete všimnout v usnesení, nic o výroku auditora tam není (opět tedy lež pana Hušbauera). Samozřejmě by odměna pro představenstvo byla pro mě nehlasovatelná, pokud by účetní závěrka měla výrok auditora s výhradou. Rada MČ, v působnosti valné hromady, se vyjadřovala k účetní závěrce, tedy nikoliv k odměně (opět lež). Navíc je třeba konstatovat, že odměna byla představenstvu schválena z úplně jiných důvodů, než uvádí pan Hušbauer, protože každý čtenář náhledem do rejstříku zjistí, že hospodářský výsledek byl v loňském roce téměř shodný, jako v roce 2014, ale právě v roce 2014 byl do velké míry ovlivněn tvorbou rezerv, odpisy apod. Navíc u takto malého hospodářského výsledku je konečný výsledek kolikrát ovlivněn drobnými položkami.“