Že se blíží konec Pavla Zemana v čele soustavy státního zastupitelství, bylo pro mnohé jasné ve chvíli, když oznámil svůj zájem kandidovat na soudce Evropského soudu pro lidská práva.

Pověstnou poslední kapkou byl podle Dimuna pro Pavla Zemana případ jeho osobního údajného lobbingu ve prospěch jeho známého hoteliéra. „Najednou na něm ulpělo podezření, které nemohl přesvědčivě vysvětlit, stal se typickou chromou kachnou,“ podotýká šéfredaktor.

Věci nepřidaly ani problémy s šéfkou české justice Marií Benešovou, se kterou se dostal do otevřeného sporu ve chvíli, kdy odmítl řešit výtky Benešové ohledně fungování Vrchního státního zastupitelství v Praze, a především vůči Lence Bradáčové.

Bradáčovou přitom Zeman v žádném případě kritizovat nemohl a ani nechtěl. „Fungovali vždy jako tandem, jakkoliv Zeman chvílemi působil v této dvojici jako ten slabší. Když odmítl řešit úniky v případu bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka, kde navíc musela ministryně několik hodin potupně podávat vysvětlení a čelit osobním otázkám, bylo rozhodnuto,“ pokračuje Dimun.

Celý text ZDE

Ke stupňování tlaku v poslední době také vedlo ministryni Benešovou to, že chtěla mít možnost ovlivnit, kdo bude Zemanovým nástupcem. „Začaly se totiž objevovat informace, že Zeman dochází na Úřad vlády a jedná o své budoucnosti. Nelze také pominout, že ministryni se krátil čas pro možnost podání kárné žaloby, čímž by ztratila jeden z nástrojů nátlaku,“ popisuje bývalý mluvčí ministerstva spravedlnosti. „Objektivně se Benešové nelze lidsky moc divit,“ dodává.