Pravidelné ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co se v uplynulém týdnu objevilo v domácích sdělovacích prostředcích, začíná Petr Žantovský úterním Hyde Parkem České televize. „Hostem v něm byl Petr Kolář, kterého jsme tady na pomyslné vidle nabodávali už několikrát. To je velmi zvláštní postava naší politiky. Možná si leckdo vzpomene, že Petr Kolář jako tehdejší člen diplomatického sboru ve Švédsku byl jedním z hybatelů Sarajevského atentátu, spolupracovník Josefa Zieleniece a jeden z aktérů toho, co se potom dělo v roce 1997 a později. V tomhle kontextu je dobré vnímat jeho aktivity i dnes, protože je nám stále častěji předkládán médii jako odborník v podstatě na cokoli. A já bych řekl, že jsme připravováni na to, že vystartuje do prezidentské volby nebo něco podobného,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Tentokrát byl Petr Kolář představen Českou televizí jako předseda Iniciativy pro evropské hodnoty. „Já jsem si tu Iniciativu zatím nevyhledával, ale celkem si umím představit, co to tak asi bude za iniciativu. Vím, že existuje jakýsi think tank Evropské hodnoty, za kterým stojí právě pan Zieleniec, paní Pajerová, pan Pehe a další podobní lidé, takže pan Kolář bude zřejmě z podobného soudku. Nu a tento předseda Iniciativy nám byl představen jako člověk, který se má vyjadřovat k problému Sýrie, konkrétně prezidenta Bašára Asada. To je docela zábavné, protože on sice byl diplomatem, ale v úplně jiných zemích a s tímhle kouskem světa nikdy nepřišel do styku,“ podotýká mediální analytik.
Je třeba srovnat situaci v Sýrii s tím, jak to vypadá v Libyi či Egyptě
Bývalý diplomat to také v úvodu pořadu přiznal, když konstatoval, že není odborník na Blízký východ. „To je pravda a každým dalším slovem to prokazoval. Nicméně pro naše slavné novináře v České televizi to je zřejmě dostačující debatér a odborník na tuto problematiku. Takže co jsme se od pana odborníka dozvěděli? To je velmi zajímavé. Obhajuje soustavně americký postoj, který vyjádřil pan prezident Obama podmínkou ke všemu dalšímu odstoupením či odstraněním prezidenta Asada. Pan Kolář například říká, že – cituji – ´pro Asada je jediné východisko, aby bojoval proti Islámskému státu´. No já mám tedy takový pocit, že on to dělá. Tak kde je tedy chyba?“ pozastavuje se Petr Žantovský nad prvním z tvrzení úterního hosta Hyde Parku.
Z jeho dalších vyjádření jsme se také dozvěděli, že Bašár Asad má tu pomyslnou psí hlavu nasazenu proto, že se příliš bránil Arabskému jaru. „Je pravda, že v Sýrii proces rozkladu toho dlouhodobého mírového přežívání arabských zemí, jak jsme to pozorovali v Libyi nebo v Egyptě, vlastně neproběhl a je to nepochybně dílem toho, že prezident Asad byl v tomto směru pevnější. Nevím, jestli mám rozumět tomu, že to byla chyba příliš se bránit Arabskému jaru. Protože pak se musíme podívat, jak dopadly Libye, Egypt, Tunisko, jaké jsou tam dnes podmínky pro život, srovnat to s tím, co se tam dělo před nějakými pěti lety, jak to tam vypadalo. Pak je třeba začít přemýšlet, proč k tomu rozpadu arabského světa v tomto regionu došlo, kdo to podporoval, z jakého důvodu, co tím chtěl způsobit, jaký hodnotový nebo mocenský posun,“ upozorňuje mediální odborník.
Syrskou opozici placenou USA tvoří liberálové, kteří chtějí západní demokracii
Ale takové zamyšlení nám redaktor pořadu neposkytl, protože nabízející se otázky Petru Kolářovi nekladl. „Pan Kolář nám také řekl, že opozice v Sýrii, která je placená ze Spojených států, jsou – cituji – ´liberálové, lidé, kteří chtějí západní demokracii´. To skutečně takhle zaznělo. To jsem se podivil, protože to je otazník úplně ze všech největší, co se Sýrie týče, co je to za síly ta tamní opozice. Jsou to nesporně síly násilnické, které se neštítí používat nejhorší válečné prostředky, jsou to mimo jiné síly, které jsou v minimálně stejně silném podezření jako Asad, že pustily chemické zbraně na předměstí Damašku do civilistů, protože to se nikdy důsledně nevyšetřilo. Takže nevíme, jestli autorem toho nelidského činu, který zaslouží maximální odsouzení, byl Asad, nebo tito takzvaní liberálové podle pana Koláře. Co je to za lidi? Novinář se nezeptal a to je docela velká škoda,“ míní Petr Žantovský.
Druhou poznámku věnuje středečnímu Horizontu ČT 24, kde vystoupil Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Ta fakulta je obecně producentem velkých odborníků, jak zaznamenáváme velice pravidelně. Nedávno se vrátil na obrazovky pan Romancov, už jsem ho postrádal, dlouho se nevyjádřil ke svému oblíbenému tématu ukrajinsko-ruského konfliktu. K tomu ruskému problému se nyní vyjádřil pan Šír a říkal několik zajímavých věcí. Tak jedna zněla takto, cituji: ´Rusko je v mezinárodní izolaci kvůli Krymu a usiluje o destabilizaci Evropy´. Tahle věta by zasloužila rozložení na prvočinitele a interpretaci jednotlivých částí,“ domnívá se mediální analytik.
Pokud je Rusko v mezinárodní izolaci, tak Čína není součástí světového společenství
A začíná rozborem ruské mezinárodní izolace a už je vedlejší, jestli je její příčinou Krym, východní Ukrajina, ropa, Střední východ, Sýrie nebo cokoli jiného. „Ale především je otázka, co to je mezinárodní izolace. Nevím o tom, že by například Rusko dala do mezinárodní izolace Čína. A Čína není součástí mezinárodního společenství? A další podobné státy? Takže mezinárodní izolace je co? To, co si přeje Washington, Berlín, Brusel a Štrasburk, nebo co to je mezinárodní izolace? To jsou takové velmi povrchní a obecné floskule, které na nás padají z mediálního prostředí a které na nás vypouštějí ti takzvaní odborníci v domnění – vcelku správném – že se jich novinář nezeptá a nebude po nich chtít jednotlivé věci vysvětlovat buď proto, že je sám neví, nebo jim nerozumí, nebo mu jsou lhostejné, nebo je naopak názorově na stejné linii jako tenhle pan Šír a podobní hosté,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Přitom ale tito odborníci vypouštěním takových povrchních soudů neriskují, že budou zkoušeni z jednotlivostí a z toho, proč to říkají a co tím myslí. „Tak už jsme si objasnili, že ta mezinárodní izolace Ruska je hloupost. A druhá část, že usiluje o destabilizaci Evropy, je také dobrá. Nevím tedy, jak to vidí pan Šír. Ale já jsem se o tom bavil velmi otevřeně s několika ruskými diplomaty v Praze a říkal jsem jim, že jsou na tom dobře, že jim Amerika vlastně nemusí chybět, když mají nově jako spojence Čínu, což je dnes vlastně největší ekonomika světa, největší světový potenciál, a mají ho na své straně, jak tomu v dějinách nikdy doslova nebylo, tak že jsou dnes takříkajíc vysmátí,“ konstatuje mediální odborník.
Cena, kterou si Západ klade za spolupráci s Ruskem, je nemorální a nehorázná
Setkal se však vesměs s nesouhlasným kroucením hlav a tvrzením, že jde o velký omyl, který je o Rusku šířen. „Vysvětlovali mi, že z toho žádnou velkou radost nemají, když jsou vlastně z nouze přilepeni na Čínu. Sice jim to dává jistý pocit ekonomického bezpečí, ale zároveň velké pocity nejistoty, protože o Číně vlastně nic neví. S Američany a s Evropou se už naučili žít, vědí, jací jsou, o co usilují, s nimi se umí domluvit. Jsou to lidé se zájmy jim podobného kulturního okruhu. Rusko není asijská země, Rusko je především evropská země, a to, že se od něj odtahují evropské a americké mocnosti, je nijak netěší. Ale nemohou jim v tom bránit, protože cena, kterou si Západ klade, je nemorální a nehorázná. Protože to je o vítězství deset nula, a ne o dohodě pět pět, nebo čtyři šest,“ interpretuje Petr Žantovský vyjádření několika ruských diplomatů, s nimiž měl možnost hovořit.
Z toho důvodu považuje slova Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v pořadu Horizont ČT24, že údajně Rusko usiluje o destabilizaci Evropy, za absolutní nesmysl. „Rusko má naopak eminentní, životní zájem na tom, aby byla Evropa silná, aby byla partnerem, aby mohla spolu s Ruskem usilovat o podobné ekonomické cíle a když to řeknu důsledně, tak i lidskoprávní cíle, a to všechno, na čem stojí evropské hodnoty. Ale jestli někdo chce oslabit Evropu, tak to jsou Spojené státy přece. To ovšem pan Šír v televizi neřekl, protože by mu to neladilo do jeho not. Ale bohužel se ani pan redaktor nezeptal, jak už je zvykem,“ poznamenává mediální analytik.
V České televizi nejde o novinářskou práci, ale jen o moderování
Při té příležitosti se pozastavuje nad tím, jak podobné pořady v České televizi probíhají. „Buď je to absolutní monolog těchto takzvaných odborníků, nebo je to takový dialog, kdy jim redaktor jenom neústrojně skáče do řeči a vlastně jenom urychluje to monologické sdělování, protože ho tlačí čas a protože mu do ucha křičí režisér, že už to musí zkrátit, protože čeká další příspěvek. To vlastně není výkon novinářské práce, je tam skutečně jen takové do slova a do písmene moderování, honem rychle tě odstrčíme, milý hoste, řekni si to svoje a padej, protože už támhle máme dalšího nebo nachystanou jinou reportáž či cokoli dalšího. Takže to není novinařina. Takže k tomu jen můj tradiční dotaz, proč si tu Českou televizi platíme. Nevím, ještě jsem to sám nepochopil,“ přiznává Petr Žantovský.
Poslední téma se už České televize netýká, i když tu informaci přinesl čtvrteční pořad Ekonomika ČT. „Tam jsme se dozvěděli velmi zajímavou věc, a to, že se vede spor – pro člověka, který se tím nezabývá každodenně, to bylo trošku jako téma z Marsu spadlé – o seznamy alergenů. To jsou taková ta čísla, která najdete ve své oblíbené pizzerii za svými oblíbenými jídly. Najednou za nimi máte v závorce čísla jedna, tři, sedm, patnáct, vyjadřující alergeny, které způsobují nějaké neblahé problémy pro lidi, kteří jsou na to alergičtí. To je opatření, které se objevilo díky Evropské unii v posledních letech nově a teď je o to veden spor, kdy někteří provozovatelé restauračních zařízení ty alergeny neuvádějí, nebo je uvádějí špatně, nedostatečně nebo málo,“ vysvětluje mediální odborník.
Máme nový předpis a hned je důvod pro rozmnožení úředníků
Na to, zda jsou na jídelních lístcích údaje správně uváděny, chodí kontroly a kaceřují provozovatele restauračního zařízení, pokud tomu tak není. „Když si tuhle zprávu rozložíme zase na nějaké součásti, tak co nám z toho vyjde? Tak za prvé, že se nám rozmnožili úředníci. Máme nový předpis, tudíž máme nové kontrolory, kteří kontrolují, zda se ten předpis dodržuje bez ohledu na to, jestli je smysluplný. Úžasné. V kontextu vzato slibují nám naše vláda i ministerstva nárůst počtu úředníků do příštího roku o poměrně vysoké číslo, tuším, že pěticiferné. Tak to si myslím, že je přesně ten směr, kudy jsme zemi před šestadvaceti lety nechtěli nasměrovat,“ připomíná Petr Žantovský pro ParlamentníListy.cz, že tehdejší doba se nám vrací všemi póry.
Druhá informace, která z té zprávy plyne, zní, zda je opravdu nezbytné, aby za každým menu byla nějaká čísla. „Já si myslím, že to nezbytné není, protože když je někdo alergický, řekněme na celer, tak to o sobě ví, protože tu alergii u něj objevil lékař v nějaké souvislosti, a má ústa od toho, aby mohl nejen jíst ty pokrmy, ale též aby se zeptal číšníka, zda tam není celer, protože ho nemůže, neboť u něj vyvolává kopřivku nebo něco jiného. To je náhrada za samostatné myšlení a rozhodování. To je opravdu krásný nový svět, kdy za žádné své kroky nejsme odpovědní, nemusíme se rozhodovat, nemusíme vůbec myslet. Naopak někdo za nás myslí, někdo nám říká: ´Bacha, tam jsou alergeny číslo jedna, tři, sedm, patnáct, tak to nejez. A my ho poslechneme a nebudeme to jíst,“ podotýká mediální analytik.
Evropská unie je ve stavu Říše římské pár chvil před zánikem
To však nepovažuje za ochranu spotřebitele, nýbrž pouhý alibismus úředního vedení, které si tím vyrábí svoji agendu a důvod ke své existenci. „To je přesně ten socialistický princip, kdy se lidé vzdávají odpovědnosti za své životy. Nezadělává to na nic dobrého, protože když si lidé zvyknou, že je za ně rozhodováno, že mají pohodlnější život, protože to nepohodlné rozhodování za ně udělá někdo jiný, tak pak mají vyšší nároky, stále víc a víc chtějí, aby za ně stát nebo nějaká instituce dělal něco dalšího. Je to vlastně nekonečná spirála, která nevede dopředu, nýbrž někam dovnitř systému, který se nutně tou spirálou jednoho dne jako červem zadře, rozežere a rozpadne. A to rozpadání bude velmi bolestivé a už nikdo nebude mít čas na to přemýšlet, jestli je tam nějaký alergen jedna, tři, šest, patnáct,“ poukazuje Petr Žantovský.
Bere to i jako banální příklad toho, v jakých koncích se ocitla naše slavná evropskounijní civilizace. „Je to také jeden z důvodů, proč jsme tak oslabeni jako civilizace, proč jsme tak jednoduše k mání pro každého chlápka v turbanu opásaného samopalem. Připomíná to Říši římskou. V té souvislosti ocituji ze sborníku příspěvků z konference ´Sociální stát - sen, či noční můra?´, která se konala v roce 2004 v Obecním domě. Vystoupil tam také ekonom Pavel Kohout a přednesl strhující přednášku, ve které srovnával – pozor, je to před jedenácti lety, tedy mínus jedenáct let stále se utužující federalizace a byrokratizace evropského systému – jednotlivé prvky ekonomického uvažování, sociální politiky, vývoje demografických struktur mezi Římem v pátém století a Evropou v 21. století. A vyšla mu v podstatě stoprocentní parita, rovnost výsledků v těch jednotlivých parametrech. Dokázal už v tom roce 2004, že Evropská unie je ve stavu Říše římské z pátého století, to znamená pár chvil před zánikem. Je to pravda, co říkal,“ dodává mediální odborník.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník