Šátky to začíná a řezáním hlav končí? Islamizace společnosti se obávají dvě třetiny Čechů. Diskuzi na toto téma podpořil také spor mezi ředitelkou zdravotnické školy v Praze, která dvěma dívkám zakázala nosit tzv. hidžáb (dívky nakonec ukončily studium, pozn. redakce) a tím rozpoutala vlnu nevole. Například ombudsmanka Anna Šabatová se totiž kromě jiných odborníků obává, že škola dívky diskriminovala. „Je šátek neškodným náboženským symbolem nebo znakem nebezpečné politiky a podřadného postavení žen, jak tvrdí kritici?“ tuto otázku položila moderátorka Michaela Jílková v úvodu čtvrtečního pořadu Máte slovo, který vysílala Česká televize.

Do studia přišli diskutovat: Pavel Kováčik, poslanec KSČM, Jaroslav Doubrava, senátor, Severočeši.cz, Václav Janoušek z Institutu mezikulturních studií, Muhamed Abbas, ředitel Muslimské unie, Ivan Odilo Štampach, religionista, teolog, filozof, Beatrice Radosa, která nejdřív konvertovala k islámu, ale pak náboženství opustila.

Žena je více emocionálně založená. „Muž nemá menstruaci,“ zhodnotil Abbas

Co vlastně vyjadřuje náboženský symbol – šátek, tzv. hidžáb? Mediálního analytika Jiřího Bystřického zaujala v pořadu Máte slovo situace, kdy exmuslimka Beatrice Radosa nadhodila tento argument: „Muslimská žena má poloviční výpovědní hodnotu před soudem,“ konstatovala Radosa, podle které právě šátky deklarují podřízenou pozici. „Viděl jsem moravské, české kroje,“ reagoval ředitel Muslimské unie Abbas, ale přerušilo ho halasné publikum. „Přijde vám v pořádku, že žena u soudu je méně hodnotný svědek než muž?“ ptala se Jílková směrem k Muhamedu Abbasovi. „Ta věc má souvislosti, abychom to pochopili, potřebovali bychom více času,“ vysvětloval Abbas.

„Rozdíly mezi fungováním mozku, to je vědecká věc. Žena porodí, vychová dítě, a proto je zařízena trochu jinak než muž. Její výpověď není méně hodnotná,“ reagoval Abbas s tím, že žena může mít období, kdy není její psychika vyrovnaná. „Muž nemá menstruaci,“ upřesnil Abbas. Z publika pak zaznělo ještě dovysvětlení, že žena je více emocionálně založená. Analytik a politolog Bystřicky v této souvislosti zhodnotil: „Vůbec nechápu v českém prostředí, co je tohle za téma? Intelektuální úroveň debaty byla slabá, za což samozřejmě nemohla moderátorka Jílková, protože ta svou úlohu zvládla dobře. Radosa byla první, kdo řekl o polovičním hlasovacím právu u soudu. Byla jediná, kdo otevíral témata.“ V tomto kontextu pak padla řada vyjádření islamistických žen z publika o tom, že se diskriminované necítí.