STEM pravidelně zkoumá problematiku EU v české společnosti. Svůj výzkum tentokrát soustředila na spokojenost občanů s naším členstvím – ta je v roce 2015 zcela nejnižší od jeho počátku. V současnosti pouze 39 procent dotázaných vyjádřilo spokojenost. Nejvíce spokojeni s EU jsme byli v roce 2009, když Česká republika byla předsedající zemí. Od té doby spokojenost klesá. Největší podíl na tom má zřejmě krkolomné řešení migrační krize.

Již od počátku našeho členství pokládá STEM respondentům otázku, jak by hlasovali v případě hypotetického referenda o vstupu do EU. Zpočátku získávali obecně kladné výsledky, v roce 2011 se to však zlomilo a od té doby se více dotázaných vyjadřovalo negativně. Nyní by pro vstup do EU hlasovalo pouze 38 procent dotázaných.

Součástí výzkumu bylo i hodnocení pocitů vůči EU. Celkem dvě třetiny dotázaných vyjádřily negativní pocity vůči Evropské unii, z čehož polovina z nich má „značné obavy a očekává zhoršení situace“. Pouze třetina dotázaných má pro EU optimistické vyhlídky. Ve srovnání s výsledky z roku 2005 se jedná o velkou změnu k horšímu.

Pohled na směřování EU je také ovlivněn názorem na uprchlíky. Ti z dotázaných, kteří uvedli, že mají strach z uprchlické krize, také v 65 % případů vyjádřili obavy či mírné znepokojení z členství v EU. Naopak ti, kteří z uprchlíků strach nemají, vyjádřili negativní pocity jen v 39 % případů.

Rozdíly ve spokojenosti s členstvím také závisí na věku, vzdělání i politické orientaci. Proevropsky se častěji vyjadřovali lidé do 30 let. Obecně však spokojenost klesla u všech skupin, největší propad pak zaznamenala u středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí nad 45 let.

Je také třeba zmínit, že kladně vnímají EU především voliči pravicových stran. Nejlépe ji hodnotili voliči TOP 09, z nich 59 % je spokojeno, nejhůře pak voliči KSČM, z nichž je spokojeno pouze 16 procent dotázaných.