Při vyšetřování úniku informací o utajeném svědkovi v kauze transportérů Pandur do médií se prý v prosinci 2011 státní zástupce Bajger ptal Nečasovy přítelkyně a bývalé spolupracovnice Jany Nagyové na okolnosti Nečasových schůzek, její roli při jejich sjednávání, zda se může stát, že se s premiérem sejde někdo bez jejího vědomí a podobně. Únik informací přitom prý byla pouhá záminka, jak moci Nagyovou předvést k výslechu.

Ištvan se prý bál o svou pozici

Nečas z výše uvedeného vyvozuje, že od roku 2011 státní zástupci "systematicky mapovali, jak funguje premiér a jeho okolí. "A tohle všechno je teď výsledek. 'Realizace', která byla politicky motivovaná," říká expremiér v rozhovoru.

Ačkoli to byla jeho vláda, za níž se Ištvan vrátil do vedení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, zároveň to podle Nečase byl jeho kabinet, kdo chtěl novelou zrušit pozice vrchních státních zástupců. Ištvana by tím pádem čekal kariérní sestup, potřeboval tak prý přijít s něčím velkým. "Takže podle mě chtěl trumfnout paní Bradáčovou, která dostala hejtmana, což je na úrovni ministra. Trumfnout ho můžete jen někým, kdo je nad úrovní ministra - a to je premiér," spekuluje Nečas.

Čiší z nich nenávist, užívali si to...

To, že vedení státního zastupitelství obsadil ministr spravedlnosti z jeho vlády a dokonce jeho strany a tehdy to neřešili, považuje Nečas za naivitu. Čekali prý, že ruku v ruce s větší pravomocí jde i větší odpovědnost a dotyční lidé budou schopní takové "rozvázání rukou" mentálně i charakterově unést. "V případě státních zástupců Ištvana a Bajgera se ukazuje, že to nejsou schopni charakterově unést. Z těch lidí čiší nenávist," tvrdí Nečas.