V kauze zneužití Vojenského zpravodajství padly tresty. Nepravomocné. Jana Nečasová-Nagyová dostala dvouletou podmínku s tříletým odkladem za to, že údajně zneužila agenta tajných služeb, aby porazila svou sokyni v lásce Radku Nečasovou. Soudkyně Pavla Hájková konstatovala, že Janu Nečasovou vedla ke zneužívání tajné služby nenávist vůči první manželce premiéra Petra Nečase.

Analytik Jan Schneider však nabízí trochu jiný pohled. To, že Jana Nečasová-Nagyová úkolovala tajné agenty, prý ještě neznamená, že porušila zákon. Přísně vzato neexistuje zákon, který by obyčejnému občanovi ukládal, jak se má chovat k tajným službám. Zda je smí či nesmí úkolovat. Předpokládá se, že by se zpravodajci zachovali profesionálně a kdyby jim řadový občan jakýkoli úkol uložil, nevšímali by si toho. Agenti o tom měli učinit záznam, ale dál už by neměli dělat nic.

Jenže pánové Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek si Janu Nečasovou nejen vyslechli, ale také ji poslechli, což už je problém. Z jejich strany tím už k porušení zákona došlo. Nečasovou-Nagyovou poslechnout neměli.

„Zde je nutné si připomenout, k hanbě všech tří bývalých zpravodajců, že ve služební přísaze se zavázali nasadit i život, bude-li to potřeba! A tady nešlo o život, tady šlo jen o jejich předobré bydlo, a přesto „vyměkli“ a konali. Takže oni se tímto posledním rozsudkem konečně po zásluze dočkali spravedlivého ocenění svých činů, což je důležitým, předůležitým vodítkem pro celou zpravodajskou komunitu. Ale Nečasová? Již jsem předeslal, že to skřípe, ale že ten ostrý řez podle práva, jak někteří cítí, že by měl být, se mnoha lidem vůbec nebude líbit. Alespoň v první chvíli. Sympatie či antipatie stranou, Nečasová by měla být obžaloby zproštěna. Taky se u toho trochu kroutím, ale co se dá dělat? Vždyť ona opravdu neměla žádnou pravomoc, co by mohla zneužít!“ napsal Schneider.