Aleš Valenta se na serveru Neviditelný pes rozmýšlí nad vzkazem, který předala světu německá sociální demokracie na svém nedávném sjezdu v Berlíně. Několik stovek delegátů dalo jasně najevo, že si přeje, aby země dál přijímala uprchlíky a nebyla stanovena konečná hranice počtu přijatých.

„Svědčí to vskutku o těžko uvěřitelném fanatickém humanitářství řadového členstva SPD. Za této situace si dost dobře nelze představit, že by na sjezdu někdo vystoupil s kritickým názorem na uprchlíky. Byl by nejspíše na místě vyloučen jako odporný Menschenfeind, tj. „homofob“. Hranice únosnosti počtu migrantů pro Německo, jakož i pro jakýkoli jiný stát či společnost nicméně samozřejmě existuje a má dvojí podobu – sociálně-ekonomickou a společensko-politickou,“ poznamenává autor.

Celý text najdete zde

Ekonomická hranice ještě dosažena není, ale míra občanské tolerantnosti k přílivu uprchlíků se pomalu naplňuje. Lidé totiž mají strach z běženců, kteří se nekontrolovatelně pohybují jejich vlastí. Tento nekontrolovaný pohyb navíc nahrává chystání případných teroristických útoků. A to Němcům na klidu rozhodně nepřidává.

Žadatelé o azyl nemají být stigmatizováni

SPD na to reaguje tím, že obsáhle rozebírá, jak integrovat další a další uprchlíky, jak postupovat, aby se v Německu necítili špatně.

„Když se Spolkový kriminální úřad pokoušel zjistit, kolik trestných činů utečenci páchají, většina spolkových zemí odmítla tyto údaje poskytnout, protože by je mohli zneužít ‚šiřitelé nenávisti‘ a protože ‚žadatelé o azyl nemají být stigmatizováni‘. V Brunšviku (Dolní Sasko) zřídila policie zvláštní vyšetřovací úřad pro uprchlíky, protože ‚věci se začínají vymykat kontrole‘. Po příchodu 5000 migrantů dostala policie mnoho stížností od lidí, které obtěžují Severoafričané, když se opilí vracejí ze supermarketů. Enormně vzrostl počet vloupání. Mezi trestnými činy se prý ojediněle objevuje ‚těžké sexuální obtěžování‘ – pojem ‚znásilnění“ je v souvislosti s migranty zjevně nepřípustný,“ podivuje se Valenta.

Němečtí sociální demokraté jsou ochotni v integraci zajít tak daleko, že relativně nové politické uskupení Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland) chtějí nechat v tisku označovat jako „pravicově radikální AfD“. Na sjezdu po tom volal staronový předseda strany Sigmar Gabriel, jenž zároveň varoval před duchem antievropanství, který se šíří např. v Maďarsku a Polsku. Valenta doufá, že do tohoto seznamu přibude co nejdříve také Česká republika.