Zadržení pozorovatelé mají sloužit jako rukojmí?

Zpravodaj na Ukrajině si posteskl, že přestože byl celý den ve Slavjansku, mnoho informací nemá. Upřesnil, že lidé z mise OBSE nebyli zadrženi přímo v uvedeném městě, ale někde mezi ním a Kramatorskem. Obě města jsou vzdálena asi deset kilometrů. Zadržení mise mohlo být prý motivováno obavou z útoku ukrajinské armády a mezinárodní pozorovatelé měli být použiti jako rukojmí.

Karas rovněž přiblížil, kdo vlastně tvoří východoukrajinské protivládní ozbrojence. Jsou to prý mladí muži, kteří nejsou oblečeni ve vojenských, ale jen v maskovacích uniformách. Podle poznatků redaktora jsou mezi nimi i ti, kteří prošli výcvikem. Domnívá se, že někteří z nich byli policisty, vojáky či příslušníky speciálních jednotek. Prý mají dobré velení a ovládají taktiku. Nedávno uzavřené ženevské dohody je nezajímají, chtějí dosáhnout svých požadavků, například rezignace současné ukrajinské vlády.

Navzdory dramatickým zprávám o incidentech panuje ve všech východoukrajinských městech normální život, i jen pár stovek metrů od okupovaných budov radnic.

Podle Karase většina tamních obyvatel není nakloněna připojení k Rusku, radikální separatisté jsou prý v menšině.

Polský prezident chce bojovou jednotku zemí Visegrádu

Televize přinesla také krátký rozhovor s polským prezidentem Bronislawem Komorowskim. Vyjádřil obavu z toho, že „Rusko nyní kreslí tlustou čáru mezi Západem a Východem“. Za důležité považuje připravit na Ukrajině vhodné podmínky pro prezidentské volby v plánovaném květnovém termínu. Polský prezident se vyslovil pro to, aby země Visegrádu vytvořily společnou bojovou jednotku.

Rusové nás mohou položit na lopatky i bez atomových zbraní

Vojenský analytik Martin Koller nepředpokládá, že by ruská vojska překročila ukrajinské hranice, i když takovou možnost úplně nevyloučil. Pesimisticky se vyjádřil ke schopnosti současné české armády chránit naši zemi. Čeští vojáci by prý byli schopni bránit území o velikosti jednoho kraje maximálně po dobu jednoho týdne.

Pokud by Rusové chtěli naší zemi zasadit tvrdý úder, prý by jim stačilo „několika raketami“, a to by ani nemusely nést jaderné hlavice,  vyřadit energetické zdroje. „V zimním období bychom pak pomřeli hlady a zimou a armáda by nám byla na nic,“ poznamenal s tím, že česká armáda je jen desetinová ve srovnání s tou v roce 1989.