Odhozené roušky zatěžují životní prostředí. Zvířata vám nepoděkují, varuje expert

17.03.2021 17:32 | Zprávy

Každodenní používání jednorázových roušek a respirátorů po celé planetě přináší podle odborníků velkou ekologickou zátěž pro životní prostředí. Jsou totiž vyrobené z plastových mikrovláken, která mají dlouhý poločas rozpadu. Každou minutu se přitom na světě vyrobí na tři miliony roušek, které pak končí na skládkách a dostávají se do půdy a vody. „Bylo zjištěno, že mikroplasty narušují hormonální rovnováhu, jež má vliv na celý metabolismus jedince,“ varuje ekotoxikolog Radek Vurm.

Odhozené roušky zatěžují životní prostředí. Zvířata vám nepoděkují, varuje expert
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Roušky, nové odpadky v lesích

Roušky stojí v posledním roce za zvýšeným výskytem jednorázového plastového odpadu. Podle studie Jihodánské univerzity se takových roušek vyrobí po celém světě na tři miliony za minutu. Vědci z amerického Princetonu zase přišli se studií, podle níž se měsíčně na planetě spotřebuje neuvěřitelných 129 miliard respirátorů a roušek.

Hlavním problémem je složení takových obličejových masek, které jsou tvořené plastovými mikrovlákny. To znamená, že mají dlouhý poločas rozpadu a jejich rozklad je velmi složitý. V zásadě se tyto materiály nerozkládají, ale spíše rozpadají na ještě menší částečky. Takový rozpad odhozených roušek nebo respirátorů je otázkou desítek let.

„Struktura zůstává pořád stejná, pouze se odpad rozpadne na menší fragmenty. Pod rozkladem si představujeme chemický nebo biochemický rozklad, ale k tomu bohužel u polypropylenu nebo polyesteru víceméně nedochází,“ uvedl ekotoxikolog Radek Vurm z Ústavu chemie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické pro Český rozhlas.

Rozpadlé roušky a respirátory mohou v budoucnu znamenat pro životní prostředí velikou zátěž, zejména pro vodní živočichy. Mikroplasty se totiž neusazují, ale ve vodě plavou mnoho let a dostávají se do těl ryb a dalších živočichů.

„Na japonských rybách medaka bylo dokázáno, že mikroplasty mají výrazný vliv na snížení produkce jednoho proteinu u samic. To znamená, že mají vliv na hladinu hormonů. Můžeme je tedy zařadit mezi endokrinní disruptory,“ vysvětlil Vurm s tím, že jde o látky, které narušují hormonální rovnováhu, a mají tak vliv na celý metabolismus jedince, jeho růst i reprodukci.  

Ještě větším nebezpečím než mikroplasty jsou podle vědců nanomembrány z nanoroušek a nanorespirátorů. Kromě toho, že taktéž ovlivňují hormony v těle živočichů, na sebe vážou i další škodliviny.

„Nanoplasty jsou úplně nejnebezpečnější. Mohou na sebe vázat například některé druhy starých pesticidů. Pak v organismu dochází k akumulaci jak nanoplastů, tak i těchto transportovaných látek. Ty se pak v organismu dále hromadí a škodí,“ dodal Vurm s tím, že podle některých výzkumů mohou být nanoplasty i mikroplasty potenciálně rakovinotvorné.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jma

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Sliby chyby. Unijní miliardy po povodních nedorazí. A takto to vypadá s pomocí vlády

20:17 Sliby chyby. Unijní miliardy po povodních nedorazí. A takto to vypadá s pomocí vlády

REPORTÁŽ „Chtělo by to změnu legislativy, ať stát může pomáhat postiženým městům a obcím rychleji ne…