Podle Spencerové, jež vychází z analýzy ukrajinského listu Vesti, se však armáda bojeschopnější nestane. „Každým dnem se do armády dostává stále více nemocných, alkoholiků, narkomanů a obecně všech, kdo válčit vůbec nechce,“ píše a ihned konstatuje, že takoví vojáci při první příležitosti dezertují nebo se vzdají do zajetí. „Ve výsledku se tak velitelé přímo na bojišti chytají za hlavu, protože pět až deset procent nově povolaných vojáků musejí sami vyloučit hned po jejich příjezdu,“ popisuje Spencerová a cituje ukrajinskou lékařku, která dle svých slov měla mezi pacienty i mladíky se žloutenkou či AIDS.

„Situace často využívají i místní orgány pro své vlastní zájmy. Jejich zvolená moc závisí na náladě lidí a těm se do mobilizace příliš nechce. Ve výsledku se tak městské rady naučily využívat války jako cesty, jak ulice svých měst zbavit alkoholiků a násilníků,“ konstatuje analytička.

Paradoxem navíc je, že podle ukrajinského listu Vesti to dříve bylo ještě horší. „Při minulých mobilizacích některé vojenské správy posílaly lidi do války bez jakéhokoli lékařského posouzení. Oficiální statistiky o počtech nemocných a boje neschopných, kteří se ocitli v armádě, neexistují, ale v každém případě je řeč o stovkách a stovkách lidských životů a milionech zbytečně vyhozených hřiven,“ doplnil Spencerová.

Celý text čtěte ZDE.