O co jde? Podle tradičních katolíků, kteří se často soustřeďují kolem francouzským arcibiskupem Marcelem Lefébvrem založeného Bratrstva sv. Pia X., se katolická církev po II. vatikánském koncilu a principů na něm přijatých nachází v těžké krizi. Podle tradičních katolíků do církve po Druhém Vatikánu pronikl duch modernismu, relativismu a synkretistického pojetí ekumenismu, kdy se představitelé církve mnohdy odklánějí od věčných pravd, které mají hájit. Bratrstvo například kritizuje nynější katolické představitele za to, že vycházejí vstříc homosexualismu, liberalismu či islámu a jsou ochotni akceptovat rozvody.

Církevní právo není pozitivistické a jeho smyslem je spása duší. Co je tedy učiněno k zachování katolické víry, je legitimní

Kardinál Miloslav Vlk označoval a Tomáš Halík označují Bratrstvo sv. Pia X. za schismatiky, neboť arcibiskup Marcel Lefébvre vysvětil platně, ale nedovoleně, několik biskupů bez dovolení ze strany papeže Jana Pavla II. Lefébvre argumentoval, že se jednalo o stav nouze, neboť podle něho Jan Pavel II. záměrně oddaloval možnost svěcení dalších biskupů. Lefébvre argumentoval stavem nouze, kdy je nutné bránit katolickou tradici. Tím se podle Jana Pavla II. on i vysvěcení biskupové sami dostali do stavu exkomunikace.

„My uznáváme autoritu církevních představitelů i papeže, nejsme schismatiky, ale neuznáváme ji tam, kde ji zneužívají proti věčným pravdám a dogmatu. Papež nemá vymýšlet nic nového, ale jeho úkolem je poklad víry zachovávat, to je součástí dogmatu o papežské neomylnosti. Pokud vymýšlí něco nového v rozporu s pokladem víry, je nejenom právem, ale i povinností katolíka se proti tomu postavit. Navíc papež je neomylný pouze v přesně vymezené oblasti. Známe z historie i řadu špatných papežů. Nesmí převážit kult osobnosti nad papežským úřadem, jehož úkolem je předat dál, to co papež obdržel, tedy poklad víry,“ uvedl Stritzko před časem pro ParlamentníListy.cz.

Benedikt XVI. sňal exkomunikaci z biskupů Bratrstva, ale páter Stritzko se ptá, jak se snímá neplatná exkomunikace. „Je to spíše jakýsi politický akt, neboť ta exkomunikace je od počátku neplatná, a to proto, že monsignor Lefébvre jednal pro uchování katolické víry ve stavu nouze, a to je i důvod, proč je i naše působení legitimní. Církevní právo není pozitivistické a jeho smyslem je spása duší. Co je tedy učiněno k zachování katolické víry, je legitimní. Pokud někdo používá kodex kanonického práva, aby zabraňoval v uchování katolické víry, tak je to nelegitimní. Aby byla exkomunikace platná, musí být spojena s hříchem. Toho se arcibiskup Lefébvre nedopustil,“ vysvětluje Stritzko.