Na Boží hod vánoční se Šafr pozastavil nad blížícím se šestistým výročím upálení Mistra Jana Husa. Podle něj to bude veliký festival kýče, bez pochopení hlubokých náboženských témat vrcholného středověku. Ale zato s velkou dávkou bolševických lží. V čele průvodu pak podle Šafra bude pochodovat Václav Klaus, Jan Zahradil a další proroci českého ateismu a slovanství.

O den později se dal Šafr do bilancování končícího roku. Ještě předtím se pochlubil, že zažil překrásné Vánoce. Viděl prý šťastné děti, plné kostely a slyšel, jak lidé spontánně zpívají koledy. A dostal také krásné dárky, za což poděkoval Ježíškovi. Pozitivní náboj Vánoc a celý jejich český koncept je prý unikátní odpovědí na všeobecnou atmosféru úpadku civilizace a rozvrat liberálního světa, který jsme dle Šafra měli rádi, protože se v něm žilo dobře lidem s kritickým myšlením.

Končící rok podle bývalého šéfredaktora Reflexu přinesl mnoho zlého. „Hanebné divadlo s názvem protikorupční revoluce přineslo upevnění moci cynického oligarchy a nekonečně trapnou estrádu otřesného a hloupého prezidenta,“ má jasno. Pro něho to byl rok velkých ztrát, kdy mu odešlo několik velmi blízkých lidí, zažil vážné zdravotní problémy a byl nucen opustit práci, kterou miloval, ale také velké životní školy. Nicméně začíná opět pracovat a hodlá bojovat s těmi, kdo likvidují svobodné prostředí.

Dnešní ráno věnoval Šafr pražské kavárně. Má obavy, že vždy, když se pražská kavárna pustí do nějaké akce, skončí to fiaskem. Problém podle něj spočívá v tom, že se tato část veřejnosti neumí chovat politicky a realisticky, neboť podléhá povrchnímu kýči havlovského střihu. Neumí rovněž pochopit vlastní národ, pohrdá jím, a proto ho dle Šafra nemůže vést.

„Pro pořádek bych chtěl dodat, že tím ani trochu nechci znevažovat Havlův přínos k začlenění České republiky mezi západní demokracie. Ovšem jeho idea zelináře, který nežije v pravdě, je velmi pochybená. Mě netrápí tolik, že v pravdě nežije český zelinář. Mě trápí, když žije ve lži pražský intelektuál. Což je od doby pražského jara velmi častý úkaz,“ konstatuje Šafr.
 

Co přesně napsal Šafr na Facebook:

25. prosinec  

V tyto klidné a příjemné dny hledám knihy o Janu Husovi. Blíží se výročí, které způsobí nekonečné množství nacionalistických a hloupých řečí. Bude to veliký festival kýče, bez pochopení hlubokých náboženských témat vrcholného středověku. Ale s velkou dávkou bolševických lží. V čele průvodu bude pochodovat Václav Klaus, Jan Zahradil a další proroci českého ateismu a slovanství.

26. prosinec 

Zažil jsem překrásné Vánoce. Viděl jsem šťastné děti a navštěvoval jsem blízké lidi. Viděl jsem plné kostely a slyšel jsem, jak lidé spontánně zpívají koledy. Dostal jsem krásné dárky. Děkuju Ježíšku! Ten pozitivní náboj Vánoc a celý jejich český koncept je unikátní odpovědí na všeobecnou atmosféru úpadku civilizace a rozvrat liberálního světa, který jsme měli rádi, protože se v něm žilo dobře lidem s kritickým myšlením. Končí rok, který přinesl mnoho zlého. Hanebné divadlo s názvem protikorupční revoluce přinesla upevnění moci cynického oligarchy a nekonečně trapnou estrádu otřesného a hloupého prezidenta. Mě odešlo několik velmi blízkých a milých lidí, po nichž se mi bude vždycky stýskat. Zažil jsem vážné zdravotní problémy, z nichž jsem se těžko dostával. No a byl jsem v kontextu situace donucen opustit práci, kterou jsem miloval. Byl to rok velkých ztrát, ale také velké životní školy. Poznal jsem, kdo je opravdový přítel a o koho se mohu opřít. A začínám opět pracovat a hodlám bojovat s těmi, kdo likvidují svobodné prostředí. Jo a abych nezapomněl: Letěl jsem letos poprvé balónem a viděl jsem z výšky, jak je tato země neuvěřitelně krásná. Takže ještě jednou: Děkuju Ježíšku.

29. prosinec

Obávám se, že vždy, když se pražská kavárna pustí do nějaké akce, tak to skončí fiaskem. Problém je v tom, že se tato část veřejnosti neumí chovat politicky a realisticky. Podléhá povrchnímu kýči havlovského střihu. Neumí pochopit vlastní národ, pohrdá s ním, a proto ho nemůže vést.
Pro pořádek bych chtěl dodat, že tím ani trochu nechci znevažovat Havlův přínos k začlenění České republiky mezi západní demokracie. Ovšem jeho idea zelináře, který nežije v pravdě, je velmi pochybená. Mě netrápí tolik, že v pravdě nežije český zelinář. Mě trápí, když žije ve lži pražský intelektuál. Což je od doby pražského jara velmi častý úkaz.