„Líbil se mi vždycky Frédéric Joliot-Curie. Aby znemožnil Němcům výzkum, který by vedl k atomové bombě, se čtyřiceti litry těžké vody, jež k tomu je nutná, na poslední chvíli ve tmě na malé bárce utekl do Anglie, a tudíž tu těžkou vodu německým nukleárním fyzikům nenechal,“ pokračoval publicista s tím, že použil Joliot-Curiův citát o tom, že jeden rok dění ve světě nelze hodnotit a je na to zapotřebí aspoň jedna generace. „Takže ten jeden rok zpátky, to já neberu,“ dodal.

Petránka prý rmoutí doba Václava Havla, který podle jeho slov opravdu nerozuměl státnickému řemeslu, i když byl dobrým filozofem i dramatikem. „Ale v okamžiku, kdy měl dělat především ekonomickou státní koncepci, nechal to na Klausovi,“ poznamenal komentátor, proč ho Havel jako prezident nepotěšil, protože tím podle něj naše země doplatila na Klausovu privatizaci, při které se rozkradlo to, co se dalo. „Pokrok bude, až lidské srdce bude lidštější. Všechno ostatní je technický vývoj. Lidské srdce musí ještě hodně, hodně tlouci, aby se dotlouklo k něčemu, čemu se dá říct pokrok,“ dokončil svou tezi o tom, že se toho moc nezměnilo.

Nemáme zlomenou páteř, tu nám láme Evropská unie. My jsme smějící se bestie

„Máme se dnes stydět? Když někdo válkou stupňuje nenávist, jaká by měla být koncovka?“ položil si řečnickou otázku poté, co odvyprávěl příběh svého mládí z roku 1939, kdy Němci projížděli Prahou, a dodal k tomu, že si k této vzpomínce často vybaví fotografii z května 1945, na níž na stromech visí za nohy hlavou dolů asi osm esesáků, kteří jsou polití benzínem a zapálení. „Ať se člověk zamyslí a řekne si, bože můj, můžeme za to?“ poznamenal.

„Každá doba je jiná. Nedá se nic dělat. Vždycky se něco něčím liší. Lidská invence si musí s každou situací poradit znovu,“ řekl v rádiu, jestli je nějaká z jeho vzpomínek srovnatelná s dnešní dobou. „Vezměte si srovnání nás a Poláků. Když tam Hitler vpadl, Poláci si mysleli, že jej utlučou. Bránili se a krvavě za to zaplatili. Stejně tak bychom byli zaplatili my. Ale jakmile se národ nebrání, poznamená to další generace,“ odpověděl publicista na dotaz, zda mu nepřipadá, že zatímco se v roce 1939 národ připravoval na boj, teď tomu tak není.

• Celý rozhovor s novinářem Janem Petránkem si můžete přečíst a poslechnout ZDE

Jak uvedl následně, nemáme jako národ zlomenou páteř. „My jsme ty smějící se bestie, jak se říká. My jsme vždycky hledali způsob obrany, který by měl být nejúčinnější,“ bránil Čechy a posléze se vyjádřil v tom duchu, že nám to hrozí znovu, a to z toho důvodu, že se nám snaží zlomit páteř Evropská unie, která je podle něj velice pochybnou institucí. „Struktura evropské jednoty je špatně vystavěná. Já jsem demokratický strukturalista. Cokoliv děláte, musí mít, jinak to nejde, strukturu,“ zdůraznil s tím, že když jsme vstupovali do Evropské unie, šli jsme tam jako prosebníček do klubu. 

Evropský parlament je paskvil, kde jsou milionáři

„Kdybychom tady celou tu evropskou jednoticí bázi viděli historicky, uvidíme, že šlo vždycky o to, jak páni miliardáři chtějí ovládnout Evropu. Je to tak dodnes,“ pokračoval Petránek se svou nespokojeností k Evropské unii s tím, že on by rád Evropu, která by preferovala zájmy jednotlivých národů. „Evropský parlament je paskvil, kde jsou milionáři. Ale podle evropské jednoty by to měly být národní parlamenty, které poroučejí Evropskému parlamentu,“ vyjádřil se nespokojeně i k europoslancům.

„Vůle se bránit je u pěti set milionů Evropanů, ale ne u pěti set vedoucích politiků,“ řekl v závěru rozhovoru komentátor, podle kterého je vršek EU, kdo zrazuje starý kontinent. „Za tímto výrokem si plně stojím. Není myslitelné tohleto dělat,“ řekl rozzlobeně na závěr svého vystoupení.