„Na minulém plenárním zasedání ve Štrasburku jsme dostali k hlasování rezoluci z oblasti 'genderové rovnosti' a opět to bylo komicky bláznivé,“ tvrdí Mach a dodává: „Tomu neuvěříte.“

Následně se rozepíše o posledním hlasování, které se konalo 8. října. Rozhodnutí se týkalo „rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání". A Mach se přiznává, že ač jej pročetl několikrát, moc mu neporozuměl.

„Podporování a povzbuzování členských států při začleňování transsexuálních a intersexuálních osob do školení na podporu rozmanitosti přesahuje moji představivost!“ píše Mach a podotýká, že zřejmě není europoslancem dost dlouho na to, aby se v tom vyznal.

Podle něj mohou takové rezoluce vymýšlet pouze od reality odtržení lidé, kteří zcela nerozumí starostem běžných občanů. „Bohužel podobnými věcmi se zabýváme v Evropském parlamentu pravidelně,“ říká Mach.

Celý text zde.

Následně uvádí přesné citace několika bodů samotné rezoluce. Například bod 36 „vyzývá členské státy, aby […] stanovily pro společnosti povinnost vypracovat a uplatňovat roční podnikové plány pro rovnost žen a mužů“, a bod 41 „vyzývá státy, aby přijaly nutná opatření pro obrácení důkazního břemena tak, aby se zajistilo, že to vždy bude zaměstnavatel, kdo bude muset prokázat, že zjištěné rozdílné zacházení nevede k žádné diskriminaci“.

A právě bod 41 Machovi opravdu leží v žaludku. „O presumpci neviny zřejmě ostatní poslanci ani neslyšeli. Nezbývá než doufat, že se výplody těchto rádoby zástupců 'evropského lidu', jak si rádi sami evropští socialisté a lidovci říkají, nebude nikdo řídit.“

Evropský parlament podle něj jenom něco neustále „odsuzuje, vítá či naléhavě vyzývá“, avšak neplní žádnou opravdovou funkci. Veškerou náplň práce europoslanců hodnotí jako „slohová cvičení“, která nemají „žádnou legislativní váhu“.

„Jestli někdo tvorbu těchto rezolucí ve výborech považuje za práci, já tedy ne,“ říká europoslanec Petr Mach a dodává, že bude systém bojkotovat tím, že pro žádnou rezoluci nebude hlasovat.