Pohledem do čtvrteční MF Dnes začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za tím, co ho v uplynulém týdnu zaujalo v médiích. Už delší dobu si všímá, že deník dává celou jednu svou stranu k dispozici mladým přispěvatelům pod názvem „Studenti píší noviny“. „Je to docela sympatický projekt, jde vždy o stránku tematizovaných příspěvků, řekněme článků, od středoškoláků, a tentokrát byla věnována islamismu. A musím přiznat, že jsem se lehce vyděsil. I když nevím, zda skladba článků byla způsobena výběrem redakce nebo jestli naši mladí občané většinově skutečně tak přemýšlejí,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Jen jeden ze čtyř článků uveřejněných na této straně podle něj vyjadřuje celkem racionálně mínění, že multikulturalismus se neosvědčil. „Píše se v něm, že připouštění nesourodých kulturních prvků bezhlavě ze všech koutů světa do středu Evropy, která je kulturně a nábožensky dlouhodobě usazená, je velmi riskantní a velmi nebezpečné. Ten příspěvek je skutečně velice vyvážený, dokonce k mému překvapení je vypointován i s jakousi obranou amerického zvyku, který nastal po pádu Dvojčat, to znamená takového zpřísnění imigračního režimu, který jde někdy až na hranici určitých absurdit,“ konstatuje mediální odborník.

Západní civilizace si koleduje, když se neumí rozdělit s chudým světem

Naprosto odlišné pocity měl ze zbývajících tří článků, u nichž se pozastavil mimo jiné i nad tím, zda k nim titulky vybírali sami autoři nebo redaktoři, kteří texty redigovali. „První článek nese titulek ‚Problém není islám, ale zoufalství chudých lidí‘. To mi připomnělo slavnou větu jednoho českého intelektuála, který – když naletěli islámští teroristé na Dvojčata v New Yorku – napsal v Literárních novinách článek pod titulkem Hlad žene vlky z hor. To mělo znamenat totéž, že tedy západní civilizace si svým bohatstvím a svou přežraností říká o tyhle věci, když se neumí rozdělit s chudým světem, takže vlastně radikalizuje různé bojůvky či islamistické skupiny, takže jsme si to vlastně vykoledovali sami,“ připomíná Petr Žantovský text filozofa Erazima Koháka.

Přitom upozorňuje, že nejde o nějakou konspirační teorii, ty vypadají jinak a zastávají je jiní autoři. „To je normální bolševická představa o tom, že ten, kdo se svou prací nebo svým úsilím dopracoval určitého stupně materiálního dostatku, je povinen ze svého dostatku dotovat ty, kteří se ho nedopracovali. A to ať už v důsledku nějakých objektivních, řekněme historicko-společensko-geografických souvislostí, což je příklad třetího světa, nebo kvůli své vlastní liknavosti, neschopnosti nebo nechuti pracovat, což je příklad různých sociálně exponovaných skupin v České republice,“ vysvětluje mediální analytik.

Základem je přesvědčení, že kdo má, musí dávat těm, co nemají

Bolševické přesvědčení o tom, že ti, co mají, musejí dávat těm, co nemají, je základem multikulturalismu. „A také základem všech těch neskutečných levicových nesmyslů, kterých jsme svědky od konce šedesátých let. A mě fascinuje a trochu děsí, že v tomto duchu přemýšlejí i mladí lidé. Autorem tohoto článku má být údajně student nějaké průmyslové školy z Brna, ale to, co napsal, je běs. Za zmínku stojí i článek s titulkem ‚Násilí nevychází z islámu, ale z evropských kolonií‘. Z něj se dozvíme, že islám, jak je nyní vnímaný, není důsledkem toho, že ve Svatých knihách přikazuje zabíjet jinověrce, ale je to proto, cituji: ‚Islámské státy byly dlouho britskými a francouzskými koloniemi, proto tam byl zastaven vývoj, který by jinak směřoval k podobnému procesu, jaký se odehrával v Evropě‘,“ uvádí Petr Žantovský.

Podobným procesem odehrávajícím se na starém kontinentu autor míní jakýsi racionalismus, částečný sekularismus a podobně. „To mně přijde jako hodně ujetý názor a hodně ujetá myšlenka a přemýšlím, co tedy autora ze střední průmyslové školy v Praze na Proseku v té škole učí. Protože to, že byly v nějaké části světa v minulosti nějaké kolonie, znamená leda to, že se odtamtud odčerpávalo přírodní bohatství, ze Západu se tam dovážely léky, technologie a nějaké, řekněme, know-how, i když se to tehdy tak nenazývalo, tedy způsoby pokročilejší výroby, než byla ta středověká, která tam byla do té doby. Můžeme se bavit o tom, jestli to bylo správně nebo ne z hlediska mentality těch národů, ale zcela jistě to nemělo žádný vliv na výklad Koránu a různých podobných věrouk,“ míní mediální odborník.

Může jít o hlubší propagandistickou vlnu retra multikulturalismu

Zbývající článek je z dílny studentky gymnázia v Ústí nad Labem, která je sama původem z Pákistánu a píše, že žila v nějaké menšinové islámské komunitě. „Také ona samozřejmě odsuzuje násilí, ale tvrdí, že násilí nevychází z Koránu. Tak nevím, jestli ten Korán, jenž vyšel v České republice v barevném provedení na pěti stech stránkách a je k mání v každém druhém knihkupectví a který mi tedy teď leží na stole, je jiný Korán než ten, který četla slečna z gymnázia v Ústí nad Labem pákistánského původu. Protože v Koránu, který vydali v České republice, jsou skutečně súry, jež vedou k zabíjení jinověrců a chování se tímto způsobem k těm, kteří nerespektují jediné přípustné muslimské přesvědčení,“ podotýká Petr Žantovský.