Ten předně uvedl, že v současnosti máme naplněné plynové zásobníky pro krizové situace, jejichž kapacita byla navýšena po „plynové krizi“ v lednu 2009. Navíc prý nejsme závislí výhradně na plynu z těchto zásobníků, ale máme jej diverzifikovaný do více zdrojů.

„Pokud by nastala situace srovnatelná s lednem 2009, tak by žádný ze zákazníků nebyl ohrožen,“ uvedl s vysvětlením, že situace takřka jistě bude mít naopak výrazně mírnější průběh, neboť je po topné sezóně a spotřeba plynu je v těchto týdnech a měsících minimální. Navíc se prý na případné krizové situaci připravujeme průběžně již od roku 2009, takže není důvod k žádným mimořádným opatřením.

Navíc Zaplatílek upozornil, že Rusko dnes v žádném případě nemluví o tom, že by nás úplně odstřihlo od dodávek plynu. „Ruský prezident neřekl vůbec nic o tranzitu do Evropy, mluvil pouze o dodávkách pro Ukrajinu,“ upozornil. Pak objasnil, že z Ruska existuje do Evropy několik přívodů plynu i mimo Ukrajinu. Kromě známého plynovodu North stream je to též Jamal Evropa, vedoucí přes Bělorusko.

Navíc existují i další zdroje, z nichž Česká republika plyn zajišťuje. Z Ruska prý odebíráme pouhých 63 až 64 procent plynu, zbytek je nakupován na surovinových burzách. Kromě toho má společnost RWE uzavřenou smlouvu s norskými dodavateli, která sice nyní pokrývá pouze minimální část našich potřeb, ale je v ní zakotvena možnost okamžitého navýšení dodávek.

Pouze v případě, že by krize přetrvávala až do zimních měsíců se prý dá hypoteticky uvažovat o tom, že by nedostatek nabyl tak významného rozsahu, že by to vedlo k navýšení cen. V současnosti je na tom prý Česká republika tak dobře, že by nad rámec svých potřeb klidně mohla nabídnout výpomoc i zemím, které svou plynovou soběstačnost nemají zajištěnou tak dobře- například Slovensku nebo Maďarsku. „Dnes bychom byli schopni z našich zásob kromě nás plně zásobovat i Slovensko,“ uvedl Zaplatílek s tím, že podle ujištění z Bratislavy ovšem nic takového není třeba.