V úvodních částech se Bílá kniha věnuje projevům xenofobie a rasové nesnášenlivosti. Na úvod přináší informace o vystoupení básnířky Diany Kamlyukové na pódiu majdanského náměstí 23. listopadu 2013. Kamlyuková byla obviněna v roce 2008 ze spoluúčasti na vraždě s rasovým podtextem. Obětí tohoto kriminálního činu se stala osoba nigerijského původu. Kamlyuková na Majdanu veřejně předčítala básně ze sbírky Hlasy krve, které mají rasistický a antisemitský obsah. Amatérská básniřka doprovázela své vystoupení výkřiky typu „Pojďme dál po naší cestě a nenechme se z ní svést žádnými Židy. V nás Ukrajincích proudí krev bílé rasy!"

O čtrnáct dní později se v Kyjevě objevily letáky podepsané stranou Svoboda, ve které se přímo vyzývalo k likvidaci Židů a jejich vyhnání z „našich ulic". Ve druhé polovině prosince byla zneuctěna památka obětí holokaustu, když byl jejich památník v Nikolajevu pomalován nesmazatelným sprejem převráceným satanským křížem. Další z mnoha antisemitských projevů byl zdokumentován v lednu, kdy byl památník obětí holokaustu ve městě Poltava posprejován nápisy „Smrt Židům".

Celý dokument ruského ministerstva zahraničí ZDE ke stažení v ruštině a ZDE ke stažení v angličtině.

V únoru byl zaznamenán pokus čtyř extremistů zapálit ve městě Záporoží židovskou synagogu. V čerkasském regionu zase došlo za použití Molotovových koktejlů k poničení židovské pamětní desky, která zde byla instalována v roce 2012. Na jaře letošního roku se stal obětí antisemitského útoku neonacistů z Majdanu také rabín H. Cohen, který byl krutě zbit a pobodán. Přibližně ve stejnou dobu radikální neonacisté pronásledovali v Kyjevě židovský pár, občany Izraele a USA, kteří se vydali do synagogy. Jen s notnou dávkou štěstí se manželům podařilo před rozlíceným davem uprchnout do taxíku.

Zprávu o mučení na Ukrajině vydala i americká organizace Amnesty international. Najdete ji ZDE

Zřetelných nezákonností se však nedopouštěli podle zprávy „jen" majdanští neonacisté, ale také samotná vláda v Kyjevě a uskupení s ní spojená, jako např. Pravý sektor a Svoboda. Koordinátor Pravého sektoru Alexander Muzyčko např. nahrál videovzkaz, kde vyzýval k „vyčištění země od rusky mluvících obyvatel". Náměstek guvernéra v provincii Dněpropetrovsk B. Filatov zase na svém facebookovém profilu napsal, že „všichni, kdo odporují nové ukrajinské vládě, by měli být pověšeni".

Ve své další části se Bílá kniha věnuje zdokumentovaným zločinům s náboženským podtextem. V únoru např. představitelé majdanských obranných sil obsadili ortodoxní klášter Pochaev Lavra, který se nachází poblíž města Ternopil. Podle ternopilských autorit bylo důvodem pro takové jednání „zabránit, aby se z kláštera nevynesly vzácné relikvie a pamětihodnosti". Jasný příklad nezákonného obsazení symbolu nezávislé ortodoxní církve, konstatuje se v Bílé knize.

Na oknech a dveřích ortodoxního kostela ve měste Kovel se zase objevily hanlivé pamflety ve znění „Vypadněte, Rusáci". V chrámu sv. Jana v Žitomyru byly zdi posprejovány dalšími vulgárními komentáři na adresu ruské menšiny žijící na Ukrajině. Nevybíravé útoky se však dotýkají i samotných kněží. Podle Bílé knihy byl terčem takového ataku otec Oleg Trofimov, kterého Pravý sektor umístil na tzv. černou listinu. Trofimov byl odvezen 40 km od svého bydliště a vyšetřován na základě vykonstruovaných obvinění. Byl šikanován a jeho adresa i telefon zveřejněny na internetu.

Závěrečnou pasáž Bílé knihy tvoří fotografická příloha, která dokumentuje dění na Majdanu. Na jedné fotografii např. mladá dívka s hrdostí drží přívěsek s hákovým křížem. Na jiné stojí dva demonstranti u hořící barikády a svorně hajlují. Součástí galerie je i obrázek, kde drží koordinátor Pravého sektoru Alexander Muzyčko pod krkem žalobce, kterého o několik okamžiků později ztloukl. V galerii je k dispozici i fotografie, kde členové strany Svoboda vtrhli do kanceláře šéfa ukrajinské TV, fyzicky jej ohrožovali a nakonec jej pod další pohrůžkou bití donutili podepsat rezignaci.