Jsou nadcházející komunální volby něčím odlišné od těch předešlých? To byla jedna z otázek Lidových novin pro politologa Tomáše Lebedu, který je vedoucím Katedry politologie a evropských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci.

„Moc si to nemyslím. Jestli jsou v něčem jiné, tak se mi zdá, že se více a více prohlubuje skepse vůči etablovaným stranám,“ říká Lebeda a dodává, že je to vidět i na velkém počtu malých, často místních, uskupení, která se v komunálních volbách snaží uspět. „Z části jsou odpovědí na tu nespokojenost s etablovanými stranami, ale z části jsou to odštěpené segmenty od těch původních etablovaných stran. V podstatě jejich bývalí politikové, kteří buď byli z těch stran vyloučeni, nebo už v nich neuspěli, si zakládají nová hnutí, se kterými se snaží do komunální politiky zpátky proniknout,“ dodal.

Tento trend ale podle Lebedy nestoupá do celostátní politiky. „Myslím si, že jsou to procesy víceméně paralelní. Kdyby to šlo zespoda, tak hnutí ANO nemá takový problém s personáliemi, jaký má. Protože kdyby to skutečně bylo masové celospolečenské hnutí, které by vycházelo odspodu směrem nahoru, tak má dneska už velmi dobrý rezervoár kvalitních lidských kádrů,“ popsal politolog.

Hnutí ANO nebude kandidovat ani ve všech obcích, a právě tím prý bude argumentovat při hodnocení svých volebních výsledků. Ten jeho podle Lebedy bude oproti jiným stranám slabý právě proto, že nekandiduje ani zdaleka všude. „Na druhou stranu hnutí ANO se primárně soustředí na celostátní politiku a to pro ně bude dlouhodobá priorita,“ míní Lebeda.

Nebezpečná politika bez obsahu

Tradiční strany ztrácejí přízeň voličů a Tomáš Lebeda vysvětlil, jak on vnímá nynější rozložení voličů, kteří se už tak jasně nedělí například na levicové, nebo pravicové. „Zdá se mi, že v posledních dvou volbách se v politice začínají prosazovat takové zvláštní hodnoty, které zjednodušeně řečeno spojuje představa, že ideologickou politiku lze nahradit nějakou politikou maximální efektivity,“ popisuje své dojmy politolog. Dodává, že se vytrácí střet idejí.

„Namísto něj tu můžeme mít nějakou formu politiky, která je neideologická, pragmatická a v podstatě téměř manažerská. A vyznačuje se tím, že je zaměřená maximálně na výkon. Jenže to je podle mě hluboký omyl. Tento typ politiky nemůže být nikdy alternativou k těm tradičním ideovým proudům, protože nenabízí obsah,“ varuje.

Taková politika je podle Lebedy nečitelná a může prý podléhat lobbistickým tlakům. „Je to bezhodnotová politika, což je vždy nebezpečné. Protože nikdy nevíte, jak se potom v praxi hnutí nebo strana, která takovou politiku prosazuje, postaví k jednotlivým problémům, které bude muset řešit,“ vysvětloval v LN politolog. Dodal, že zatímco u levice či pravice se dá odhadnout, jak bude rozhodovat například v některých ekonomických otázkách, u takovýchto uskupení to odhadnout téměř nejde.

Necitlivé razie narušují demokratický proces

Tomáš Lebeda vyjádřil souhlas s tím, že se tady kriminální kauzy spojené s politiky, a to na všech úrovních, vyšetřují. Na zmínku LN, že nyní došlo k několika zátahům vedeným proti politikům, uvedl, že se mu zdá, že policii a státním zástupcům chybí jakýsi elementární politický cit.

Domnívá se dokonce, že takovými zátahy těsně před volbami narušují demokratický proces. Otřese údajně důvěrou voličů, na které je do značné míry založen. „A ve chvíli, kdy tu důvěru rozkolísají těsně před volbami – aniž by bylo možné vědět, jak se věci skutečně mají – je to poměrně zásadní zásah do demokratického procesu. A očekával bych ho jen v případě, kdy je to absolutně nezbytně nutné,“ osvětlil svůj názor na razie, které nyní na některých radnicích proběhly. Tomáš Lebeda prý věří, že to policisté udělali proto, že to bylo natolik neodkladné, že se nedalo počkat ty dva nebo tři týdny.