Ačkoli deklarace i letošní rok mají v titulu smíření, na brněnské politické scéně jde spíš o boj. Vyhlášení Roku smíření nejvíce popudilo komunistické zastupitele a už v předminulém zasedání zastupitelstva při projednávání programu Roku smíření se Jiří Hráček z KSČM nechal slyšet, že náckům se omlouvat nehodlá. Právě přijatou deklaraci komentoval ještě důrazněji: „Ti, kteří hlasovali pro deklaraci, v níž se omlouvají a smiřují se sudeťáky a nácky, svým rozhodnutím podle mého názoru zneuctili památku všech obětí nacistického teroru nejen v Brně, ale v celé naší zemi! Divím se, že si v Brně Zelení, Žít Brno, ANO, KDU-ČSL a TOP 09 rovnou nezaloží novou společnou Sudetoněmeckou stranu navazující na Henleinovce. Ostatně je vidět, že jsou to jejich zdatní následovníci, jen se děsím toho, co přijde příště. Všichni brněnští zastupitelé za KSČM včetně mě tento hnus jednoznačně odsoudili a hlasovali proti.“

Hašek: Politika nemá hodnotit a interpretovat historii

Ke způsobu, jakým současné vedení města přistupuje k připomínání událostí roku 1945, je kritický i jihomoravský hejtman Michal Hašek, podle kterého by se měli především omluvit Němci za válečné zločiny a brněnský divoký odsun označuje jen za epizodu po konci války. Politika podle něj nemá hodnotit a interpretovat historii. „Bohužel k tomu dnes v Brně došlo. Je mi líto, že nové vedení města podlehlo tomuto pokušení. Historii a její hodnocení ponechme historikům. Už sám pojem smíření totiž znamená, že si ruku podávají obě strany. Kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938 na jižní Moravě, za tisíce popravených odbojářů v Kounicových kolejích, za transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna, za arizovaný majetek,“ vymezil se k současné snaze o smiřování hejtman Hašek.

Později na svém Facebooku ještě zájemcům doporučil, aby si našli na Wikipedii heslo "Kounicovy koleje". Během války byly využívány jako věznice, kterou prošlo mnoho českých vlastenců, a též popraviště a v případě potřeby též mučírna. Veřejné popravy, jak Hašek píše, byly s oblibou a hojně navštěvovány brněnskými Němci, zejména ženami. "I během exekucí se ozýval smích a mnozí se netajili radostí, že jsou „české potvory a bestie“ zabíjeny, či povzdechem, že „dnes jich bylo nějak málo,“ dodává. Ani po smrti podle něj neměli čeští vlastenci klid. "Těla popravených byla spalována a jejich popel nacističtí prominenti používali k hnojení svých zahrad," končí citát z Wikipedie.

Celé pojednání o Kounicových kolejích ZDE