Paní poslankyně, máte za sebou již více jak rok ve sněmovně. Jak byste jej hodnotila? Co se Vám povedlo a co naopak?

Byl to velice náročný rok, kdy jsem si musela zvyknout na úplně jiné tempo života, lidi a jejich nepředvídatelné chování, negativní reakce na adresu poslanců, se kterými se stále těžko vyrovnávám. Já osobně mám ale svědomí čisté, pracovala jsem na maximum, mnohdy na hranici vyčerpání. Moje úspěchy možná nejsou denně vidět v médiích. Nevybírám si témata podle toho, jak moc jsou nebo nejsou mediálně atraktivní, směrodatné je pro mě to, že posouvají dění v naší zemi pozitivním směrem.  Aby člověk v kolosu zvaném poslanecká sněmovna něco prosadil, vyžaduje to měsíce mravenčí práce, desítky schůzek, dopisů, emailů a nekončící stohy materiálů ke studiu.  Asi za největší úspěch a zároveň trochu i neúspěch považuji novelu zákona o hmotné nouzi, která omezuje zneužívání doplatků na bydlení. Pracovala jsem na jejím prosazení půl roku, i když jsem navrhovatelkou zákona nebyla. V poslední fázi schvalování ve sněmovně ale prošel pozměňovací návrh, který celý záměr trochu degradoval. Tak to bohužel ve sněmovně chodí, pro mě důvod iniciovat další novelu.

Ve sněmovně jste místopředsedkyní výboru pro sociální politiku. Podporujete aktuální návrh tzv. Potůčkovy komise, který navrhuje důchod na "poslední čtvrtinu života"?

Na první pohled to není špatná myšlenka, mě samotnou ale neustálé prodlužování věku odchodu do důchodu trochu děsí. Nemohu se ale zbavit otázky, kde by na to ten český stát vzal? A proto takovému návrhu nedávám velkou šanci na prosazení. Jde proti principům důchodové politiky napříč EU, potřebuje zpřesnit, domyslet. Nakonec možná důchodová komise pana profesora Potůčka přijde na to, že je to utopie.

Druhé opatření, které komise navrhla vládě, je sdílení vyměřovacích základů mezi manžely či partnery. Potůček předpokládá, že nové podmínky by mohly platit od roku 2016 nebo 2017. Co Vy na to?

Tento návrh už vidím reálněji. Ženy mnohdy vydělávají méně než muži, starají se o děti, jsou hůře zaměstnatelné, což v důsledku představuje i nižší starobní důchod. Nechala bych to ale na dobrovolném rozhodnutí manželů, zdali chtějí či nechtějí sdílet vyměřovací základy. V mnoha rodinách se nerozlišují příjmy manžela a manželky, mají společný rozpočet. Plošné sdílení vyměřovacích základů bych považovala za nepřiměřený zásah státu.

Až milion lidí v Česku je ohroženo bytovou nouzí. Kdo je podle Vás odpovědný za to, že dosud nebyl schválen zákon o sociálním bydlení, což kritizuje i prezident?

Nelze označit konkrétního člověka, konkrétní vládu. Nedostupnost sociálního bydlení je problém, který se v ČR začal projevovat už po roce 1989. Stále více lidí se začalo propadat do chudoby a sociální dávky jejich situaci, respektive důstojné bydlení, nedokázaly řešit. Pravicové vlády navíc začaly sociální dávky omezovat, a tak začalo přibývat lidí, kteří neměli střechu nad hlavou. Máme tu ubytovny a podobná zařízení, ta by ale neměla představovat trvalé řešení.  Žijí v nich i slušní lidé, kteří prostě nemají na to utáhnout komerční nájemné.  Sociální bydlení je tedy v ČR skutečně potřebné, což potvrdily i obce a města, která nečekala na zákon a vypořádala se s tímto nedostatkem po svém.  Zákon o sociálním bydlením je v každém případě v legislativním plánu vlády na rok 2015, takže se ho snad konečně dočkáme.

Jak byste problematiku sociálního bydlení řešila Vy sama?

Záleželo by na tom, jakou roli bych měla. Jako poslankyně mohu podpořit zákon, který sociální bydlení upravuje. Věřím, že se tak v roce 2015 stane. Jako starostka bych asi nečekala na zákon a snažila se situaci vyřešit sama, snažila bych se využít všech možností obce nebo města, aby bylo bydlení dostupné i pro sociálně slabší občany, aby se nepropadali spirálou sociálního vyloučení ještě víc. Když má člověk zázemí, má se kam vracet, má podle mého názoru také mnohem větší motivaci pracovat, starat se o svoji rodinu. Nechci křivdit ubytovnám, ale jsou spojovány s kriminalitou, lichvou a dalšími negativními jevy, které sociálně vyloučeného člověka utvrzují v tom, že nemůže žít lépe.