„Sněmovna přehlasovala Senát a přijala stále ještě funkční verzi zákona o registru smluv. Pro naši politiku a společnost je příznačné, jak lítý boj bylo nutno svést o vcelku jednoduchý a srozumitelný zákon, k jehož podpoře se před svým zvolením hlásila drtivá většina poslanců a senátorů,“ upozorňuje politoložka. Podobné drama nás prý čeká při projednávání nové podoby zákona o zadávání veřejných zakázek.

Jinak se prý nic závažnějšího nedělo, pokud odhlédneme od soudního projednává kauzy Oleo Chemical, kde se mluví o vyvádění peněz z Česka do daňových rájů. Stranou zájmu veřejnosti prý bohužel zůstává i opakovaná kritika Nejvyššího kontrolního úřadu, který upozorňuje na to, že si stát neumí říct čeho chce dosáhnout a kolik by to mělo stát, načež později neumí spočítat, zda dosáhl toho, co chtěl s vynaložením co nejmenšího množství finančních prostředků.

„A v kauze dříve odsouzeného ex-senátora Nováka jsme se z médií dozvěděli to, co jsme tušili, že korupce se vyplácí, neboť zdá se, justice není schopna postihnout výnosy z trestné činnosti, jež jsou převedeny do nemovitostí, podílů ve firmách atd., na což si ostatně stěžoval i žalobce v kauze Rath,“ posteskla si profesorka.

Celý text najdete zde

Pokud jde o to, co se bude dít v prosinci, podle Dvořákové je až nebezpečně ticho. Díky tlaku EU budeme muset přijmout již zmíněný zákon o zadávání veřejných zakázek i o boji s praním špinavých peněz. Žádný bojový ryk ale neslyšíme, takže bychom se měli obávat, čeho se vlastně dočkáme. Ještě horší to může být se zákony, o kterých už se dlouho mluví, jako je zákon o financování politických stran, nebo zákon o střetu zájmů, k jejich přijetí nás ale netlačí ten „zlý Brusel“. Musíme si počkat, co nakonec politici stvoří, pokud vůbec něco stvoří.