Šporcl vysvětloval, že ve svých aktivitách mluví nejen za muzikanty, ale i za soukromá divadla, za všechny OSVČ v kultuře, za umělce, ale i za základní umělecké školy nebo privátní muzea. „Stát totiž financuje jen 15 procent kultury a zbytek se o sebe stará sám. Ministerstvo kultury se stará jen o své příspěvkové organizace, a my jako OSVČ tím stavem velmi strádáme,“ říká Šporcl.

„I když si rozpočítáte všechny ty programy, tak měsíčně podpora státu vychází na deset tisíc korun. Tak si vemte, že já cvičím od svých pěti let čtyři hodiny denně, platím daně, reprezentuji Českou republiku a za to dostanu od státu deset tisíc,“ nechápe Šporcl a dodává, že se alespoň v únoru navýšila částka na tisíc korun denně.

„Ale jsou tam zase různé kličky, že na to ne všichni pracovníci v kultuře dosáhnou. Navíc se tohle zavedlo po roce, kdy ta kultura trpí, a mnoho lidí už muselo změnit profesi. Ta tisícovka denně je navíc jen pro lidi, kteří nepřerušili činnost, ale přitom já sám znám mnoho kolegů, kteří vlivem událostí činnost ukončit museli a přestali platit zdravotní a sociální,“ vyjmenovává další problémy Šporcl.