„Evropa se nachází ve stavu střízlivění a blíží se skutečně k tomu, co se opravdu děje. Teď se ukazuje, že musíme dělat reálné kroky,“ poznamenal host hned v úvodu s odvoláním na uprchlickou krizi. „Evropa musí zůstat jednotná, pokud to chce zvládnout, jestliže chce uhájit své výhody, musíme to řešit společně,“ doplnil. Co je tedy třeba dělat? Především důrazněji hájit vnější hranici EU.

Rozumným lidem bylo jasné, co za násilí se může odehrát v Německu

Další problém tkví v dohodě EU s Tureckem. „Já doufám, že si je Turecko vědomé toho, k čemu se zavázalo a my jim za to budeme platit. Platíme si určitou službu rozbíjení pašeráckých sítí a zlepšování infrastruktury v táborech,“ zaznělo z úst hosta.

Podle jeho názoru bylo dost jasné, že se jednoho dne v Německu odehraje to, co se na silvestra odehrálo. „Děsivé je, že se to politici a některá média snažili v rámci politické korektnosti tutlat. Pokud chceme nějaký problém vyřešit, musíme se k němu postavit čelem, dívat se na něj zpříma a čelit mu,“  prohlásil.

Uprchlíci nás žádají o pomoc, ale pokud nebudou dodržovat naše zákony, nemohou očekávat, že jim bude pomoženo. Na druhé straně nelze o všech uprchlících říkat, že to jsou násilníci. Někteří běženci se chovali odporně, ale rozhodně nelze říkat, že by se tak choval každý muslim. „Toto není nijak pokryto islámem nebo Koránem,“ upozorňoval bývalý diplomat.  

Neměli bychom proto nad uprchlíky lámat hůl a měli bychom se snažit pomoci těm, kteří o naši pomoc opravdu stojí. „Potřebujeme pozitivní příklady těch, kteří jsou mezi migranty, jež žádají naši pomoc. Není jiné cesty, než pomoci v integraci těm, kteří tu opravdu chtějí být. A musíme deportovat všechny, jež nechtějí respektovat naše pravidla,“ konstatoval dále.

Nesmíme se nechat paralyzovat strachem

Ale pozor, abychom problémy opravdu řešili, nesmíme se nechat paralyzovat strachem. „To je jako z hororu. Nejlepší horor není ten, kde vám řežou končetiny, ale ten, který hovoří o utajeném zlu, jež neumíte přesně identifikovat. S panickým strachem pak velmi účelově pracují ti, kteří brojí proti liberálnímu modelu demokracie. Tady jde o to, aby lidé chápali, že se tu děje něco, co je schválně zneužíváno proti nám. Ten strach je namířen proti nám, proti způsobu života, který tady žijeme,“ varoval.

„Takový postup je v zájmu pana Putina a jiných lidí, kteří si přejí rozvrácenou Evropu,“ zaznělo také z úst hosta s poukazem na ruského prezidenta Vladimira Putina. Právě tento pán by si mohl přát aktuální roztržku mezi Polskem a Německem. Kolář proto doufá, že se podaří uhladit hrany evropských sporů. Ve stejném duchu se vyjádřil i ke slovenskému premiérovi Robertu Ficovi. Ten jde v předvolebním čase naproti náladám společnosti, ale v konečném důsledku mu podle Koláře nejde o vyvázání Slovenska z EU.    

Strach není totéž jako respekt

Vladimir Putin si ale vysloužil velmi ostré pokárání. „Pan prezident Putin navázal na rétoriku Sovětského svazu, že totiž za všechno může ten prohnilý Západ. Putin trochu zapomíná, že dnes řešíme problémy v zemích, které patřily do sféry vlivu sovětského svazu,“ upozornil. Má prý na mysli např. Sýrii či Libyi. Dnes ruský prezident užívá stejnou mluvu jako před druhou světovou válkou Hitler, podle něhož bylo rozbití tehdejšího Československa v podstatě správné. Dnes se Putin stejně dívá na Ukrajinu, případně na jiné státy, které vnímá jako satelity.

V závěru prohlásil, že se Vladimiru Putinovi daří bodovat u vlastních občanů, neboť do jisté míry docílil toho, že se svět Ruska opět bojí. Rusové by ale udělali dobře, kdyby si uvědomili, že strach není totéž co respekt.