Vakcíny? Viditelně politické důvody…

„Z boje o zdraví národa se stává nechutný boj o politickou prestiž a zájmy. EMA schválila americké vakcíny Pfizer a Moderna, plus britskou AstraZeneku. Řada lidí má ovšem o jejich účincích své pochyby. Maďarsko a řada dalších států akceptuje ruský Sputnik V, ale i čínskou vakcínu. Naši ministři zdravotnictví ale mají z viditelně politických důvodů s ruskou a čínskou vakcínou problém,“ říká Pavel Černocký a naštvaně poukazuje. „Zájmy EU jsou přece nad zdravím občanů. To samé se týká léků na covid-19, a to je ještě skandálnější. Zbabělí ministři ‚mají strach‘ z léků používaných celá léta – bez vedlejších rizik! A že jich je prověřených a volně prodejných tucet,“ podotýká Černocký a dodává.

„Objevil se i absurdní argument, že ruský Sputnik je jakousi hybridní zbraní toho ničemy Putina. Kdo to vlastně je, ten zločinec Putin, který nás chce ovládnout a pohltit?“ ptá se s nadsázkou publicista a pokračuje.

Postavil se rozlícenému davu, který chtěl vypálit budovu KGB

„Démon, anebo snad anděl spásy? Jak pro koho… zkusme se ale na něj podívat bez předsudků daných vlastním politickým přesvědčením. Tedy, držme se známých faktů,“ říká na úvod publicista a pokračuje.

„V roce 1968 bylo Putinovi šestnáct, a tak zřejmě s invazí do ČSSR nemohl mít nic společného. Univerzitní studia ukončil v roce 1975 a už tehdy byl členem KGB, svoji budoucnost tehdy viděl jako voják, zpravodajec. V letech 1985 až 1990 působil jako důstojník v centrále KGB v Drážďanech. Během pádu režimu v NDR se tehdy sedmatřicetiletý Putin jako jediný odvážně postavil rozlícenému davu, který chtěl budovu KGB vypálit, a klidně jim vysvětlil, že to není dobrý nápad. Budova je totiž, stejně jako velvyslanectví, výsostným majetkem jiné země. V roce 1991 opustil na vlastní žádost KGB a vystoupil z KSSS a začal pracovat pro leningradskou radnici, kterou vedl po roce 1991 první demokraticky zvolený starosta Petrohradu Sobčak. Během pokusu o puč proti Gorbačovovi v roce 1991 se Putin postavil na Sobčakovu a Jelcinovu stranu, což mu po potlačení puče významně pomohlo v jeho další kariéře. 25. července 1998 byl jmenován šéfem ruské bezpečnostní služby FSB (nástupkyně KGB), v jejímž čele stál asi rok do srpna 1999. Do obecného povědomí vstoupil svým nekompromisním postojem v boji s čečenskými islamisty,“ popisuje kariéru současného ruského prezidenta publicista a dodává.

„V roce 1999 se stal Putin premiérem ve vládě opilce Jelcina. Po jeho smrti převzal úřad a po demokratických volbách se stal 26. března 2000 prezidentem Ruska. Úřad zastává dodnes.“

EU potřebuje, stejně jako každý režim, nějakého „společného nepřítele“. A jak to vidí Rusové?

„Co si o Putinovi myslet, jak ho hodnotit? Samozřejmě i u nás najdeme celou řadu zarytých ‚antikomunistů‘, jejichž myšlení zamrzlo v roce 1968, ale i novopečených progresivistů, liberálů oddaných myšlence jednotné EU, pro které je vše spojené s Ruskem od ďábla. Evropská unie potřebuje, stejně jako každý režim, nějakého ‚společného nepřítele‘,“ pokračuje dál publicista a zamýšlí se.

„Jak ale Putina vnímají Rusové, přesněji řečeno obyvatelé Ruské federace? Většina našich médií, ovládaných zahraničními i tuzemskými multimilionáři a eurosocialisty, se nás snaží přesvědčit o síle ruské opozice, Navalného a spol. Realita je ovšem taková, že vliv opozice je naprosto marginální. Jen v jednotkách procent. Velká většina obyvatel je velmi spokojená s tím, že se Putinovi podařilo zastavit ekonomický propad a výrazně plošně zvýšit životní úroveň,“ vysvětluje Černocký.