"Doufám, že to časem navrhne některý z ministrů spravedlnosti, ale může to být i poslanecká iniciativa napříč politickým spektrem," řekl dnes novinářům prezident. Kde je vůle, je i cesta, uvedl na otázku, zda je v současné politické konstelaci zřízení rady reálné. Zeman postupně navštívil Ústavní, Nejvyšší a Nejvyšší správní soud, stejně jako Nejvyšší státní zastupitelství. Předsedové soudů ocenili jeho zájem o justici. Zeman podle nich chápe význam soudnictví a zároveň také principy dělby moci ve státě.

Není ministerstvo lepší, ptá se Pelkikán

Dělba moci podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského neznamená jen separaci, ale také spolupráci mezi jednotlivými složkami. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal dnešní návštěvu prý chápe tak, že Zeman podpořil představitele soudů v jejich úsilí.

Zastánkyní nové formy samosprávy justice v podobě Nejvyšší rady soudnictví byla někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková. Podle dřívějšího vyjádření jejího nástupce Pelikána ale neexistuje jistota, že případná rada bude správu justice vykonávat lépe než ministerstvo.

"Jsou tu silně zdvižené varovné prsty," řekl dnes Pelikán před poslanci ústavně-právního výboru. Rada by podle něho mohla vniknout jako reprezentativní orgán, jenž by soustředil existující samosprávné prvky. "Důležité je, jaká má být role, jaké mají být pravomoci," uvedl. Nejprve ale musí být podle Pelikána známa celá organizace justice.

Rizika rady spatřují někteří kritici také v tom, že se soudnictví může uzavřít do sebe. Naopak justiční špičky opakovaně uváděly, že ministerstvo spravedlnosti selhává při správě soudnictví a současný systém se vyčerpal. Nejvyšší rada soudnictví by teoreticky mohla převzít například některé personální kompetence, naopak finanční záležitosti a například stavební investice by zůstaly pod kontrolou ministerstva.