Americká média i většina politických elit v obecném slova smyslu Donaldu Trumpovi vyčítají jeho neochotu explicitně odsoudit bělošské ultrapravicové extremisty, kteří o víkendu řádili během násilných nepokojů ve městě Charlottesville ve Virginii. Protesty vyvrcholily tím, že jeden z pravicových radikálů v plné rychlosti vjel automobilem do davu levicových odpůrců a usmrtil jednu ženu, další lidi pak vážně zranil.

Donald Trump násilí odsoudil, podle některých ale příliš pozdě a nepříliš důrazně. Hlavní problém ale většina amerických mainstreamových médií spatřuje v tom, že nebyl konkrétní. Trump totiž ještě během víkendu odsoudil násilí v Charlottesville pouze v obecné rovině bez toho, aby hlasitě jmenoval a odsoudil jednu konkrétní skupinu.

Násilí v Charlottesville na obou stranách...

Pravdou totiž je, že v Charlottesville docházelo k násilnostem ze strany obou zúčastněných táborů: tedy jak rasistů, neonacistů, či jak je kulantně přezdívá americký tisk tzv. white supremacists (bělošských šovinistů vyznávajících nadřazenost bílé rasy), tak i levicových extremistů z řad hnutí Antifa a dalších. I zástupci levice byli totiž dle dostupných snímků a videozáznamů kolujících po internetu ozbrojeni, byť pouze baseballovými pálkami; oproti přívržencům bělošské nadřazenosti, kteří byli v ulicích města spatřeni v plné polní a s automatickými zbraněmi však byli ve značné nevýhodě.

Bělošští šovinisté se do města sjeli na protest proti plánovanému svržení sochy konfederačního generála Roberta E. Lee, k němuž mělo dojít z popudu místní demokratické administrativy. Generál Lee podle demokratů symbolizuje rasistický režim americké konfederace z dob občanské války. Jenže pozice rasistů a neonacistů je na americkém jihu tradičně velmi silná. Plánované svržení konfederační ikony tak bez mohutných protestů mohlo proběhnout jen těžko.

REPORTÁŽ LISTU NY TIMES O TOM, JAK V CHARLOTTESVILLE PROPUKLO NÁSILÍ:

Různí se i názory na samotného Roberta E. Lee a jeho historickou roli. Na danou rozporuplnost upozorňuje například liberální list Washington Post. Ten na jedné straně zmiňuje dopis, ve kterém Lee institut otroctví v USA označil za „politické a morální zlo“. Na straně druhé ale poukazuje i na to, že sám Lee podle dochovaných záznamů instruoval své služebnictvo, aby jeho otroky fyzicky a často i velmi drasticky trestalo. Za svého života Lee stavbu monumentů na svou počest podle Washington Post odmítal. Usiloval prý rovněž o to, aby se Amerika přes trauma občanské války přenesla. Podle analytiků se ale i tak Lee stal centrální figurou a idolem přívrženců rasistické konfederace na americkém jihu, rovněž pak symbolem prohrané války. 

Trump vs. Establishment

A jak do chaotické skládačky, která rozpolcuje Ameriku čím dál tím více, zapadá Donald Trump? Má totiž vážný problém, a sice to, že je s rasismem a xenofobií mediálním mainstreamem v USA ztotožňován prakticky celou dobu a již od začátku vlastní prezidentské kampaně. „Xenofob, sexista, rasista nebo přinejmenším přívrženec bělošské nadřazenosti,“ tak líčí novináři Trumpa stále znovu. Zároveň je Trump spojován i s americkým ideovým hnutím alt-right, které reprezentuje nově oživenou americkou konzervativní pravici. Alt-right bývají často označováni za xenofoby. Kriticky se vyjadřují například na adresu multikulturalismu, genderové problematiky a podobně.

Very important for the nation to hear @potus describe events in #Charlottesville for what they are, a terror attack by #whitesupremacists

— Marco Rubio (@marcorubio) 12. srpna 2017

Pravdou je, že násilné protesty levice proti Donaldu Trumpovi probíhají na území Spojených států nepřetržitě prakticky od jeho zvolení. Zasahují například i na univerzitní kampusy. Nutno vzpomenout na to, jak letos v únoru na univerzitě v Berkeley došlo k tomu, že svou přednášku musel právě kvůli silným protestům zrušit mediálním mainstreamem „nenáviděný“ konzervativec a komentátor listu Breitbart Milo Yannopoulos  

Takovou kulminaci násilí jako v Charlotesville, ale USA v Trumpově éře ještě nezažily. A Trump reagoval. Násilí odsoudil již o víkendu. Jenže se vzbouřil a neodsuzoval adresně. „Detailně monitorujeme strašlivé události probíhající v Charlottesville. Velmi vážně odsuzujeme ukázku násilí, bigotnosti a nenávisti na mnoha, mnoha stranách,“ uvedl doslova Trump podle britského Guardianu. A mediální mainstream, který se snaží Trumpa tlačit ke zdi, jak a kde se dá, výzvu pochopil.

No, Mr. President. This is a provocative effort by Neo-Nazis to foment racism and hatred and create violence. Call it out for what it is. https://t.co/WibPqkLsLa

— Bernie Sanders (@SenSanders) 12. srpna 2017

Záhy na to se tak na Trumpovu adresu začaly ozývat hlasy, že takové odsouzení násilností v Charlottesville ani náhodou od prezidenta Spojených států nestačí. Kritika přitom nezaznívá pouze od Trumpových politických konkurentů, tedy demokratů, ale i přímo z republikánské strany, za níž byl Trump do Bílého domu zvolen.

Trumpa kritizoval například jeho republikánský kolega Marco Rubio. „Pro národ je důležité popsat věci takové, jaké skutečně jsou, a toto byl teroristický útok ze strany bělošských šovinistů,“ napsal Rubio na Twitteru. Přisadil si i republikánský senátor za stát Colorado Cory Gardner. „Pane prezidente, musíme nazvat zlo jeho skutečným jménem. Toto byli bělošští šovinisté a byl to domácí terorismus,“ zatweetoval Gardner. A kritika zcela logicky zněla i od demokratů. „Pochod a srocení v Charlottesville jde proti všemu, co reprezentuje vlajka Spojených států amerických. Prezident Trump to musí odsoudit tím nejsilnějším možným způsobem,“ uvedl demokratický senátor za stát Havaj Brian Schatz. Přisadil si i legendární americký levičák (a neúspěšný kandidát v boji o Bílý dům) Bernie Sanders. „To není přece příliš mnoho – chtít, abychom měli prezidenta, který explicitně odsoudí neonacisty,“ napsal na Twitter. Podle Sanderse byl protestní pochod proti odstranění sochy generála Lee provokací a snahou „vyvolat rasismus, nenávist a násilnosti“, informoval britský list Guardian.

Mr. President - we must call evil by its name. These were white supremacists and this was domestic terrorism. https://t.co/PaPNiPPAoW

— Cory Gardner (@SenCoryGardner) 12. srpna 2017

Trumpovi v očích jeho odpůrců ve prospěch nehrálo ani to, že se k věci začal ozývat bývalý šéf nechvalně známého rasistického Ku- klux-klanu David Duke. „Doporučil bych vám, abyste se důkladně podíval do zrcadla a vzpomněl si na to, že to byli bílí Američané, kdo z vás udělal prezidenta, a ne radikální levičáci,“ vzkázal Trumpovi. Pro upřesnění není to tak úplně pravda. Trump jako prezidentský kandidát bodoval například mohutně i mezi Hispánci. Olej do ohně ještě Duke přilil ale ještě před tím, když Trumpovi na Twitteru poděkoval. 

PROTESTUJÍCÍ STRHÁVAJÍ KONFEDERAČNÍ MONUMENT V SEVERNÍ KAROLÍNĚ. NEBUDE JEDINÝ:

V pondělí 14. srpna nicméně Trump otevřeně odsoudil rasismus. „Rasismus je zlo a ti, kdo v jeho jménu páchají násilí, jsou darebáci a zločinci včetně Ku-klux-klanu, neonacistů a bílých šovinistů,“ uvedl Trump. Zdálo by se, že se tak mediální mainstream, se kterým je Trump v trvalém sporu, uspokojil. Nicméně na tom, že k násilí docházelo na obou stranách si i tak americký prezident trvá. Levicové aktivisty včetně hnutí Antifa si dokonce dovolil označit za tzv. Alt Left. Situace došla až tak daleko, že Trumpovy dva obchodní poradní sbory začali v reakci na tlak opouštět představitelé velkých amerických podniků. V reakci na to je Trump rozpustil. Mediální mainstream v USA se na konto Trumpovy aféry vyslovuje v tom smyslu, že americký prezident chrání bělošské šovinisty. Tak o tom referoval například Huffington Post. Stejného názoru je ale i list Atlantic nebo Buzfeed. Podle lifestylového magazínu Vanity Fair pak Trump dokonce z rozpoutání násilností viní extrémní levici. Mezitím v USA dochází k tomu, že americká města odstraňují další konfederační sochy mnohdy i právě kvůli násilnostem v Charlottesville, které fungovaly jako spouštěč. Podle listu NY Times mohou být na území USA konfederačních monumentů stovky. 

Téma „Rasista Trump“, případně rozšířené o zděšení nad sympatiemi Ku-klux-klanu, již několik dní jede i v České televizi. Ta oslovila například osvědčeného kritika prezidenta Trumpa Daniela Anýže z Hospodářských novin, který divákům vysvětlil, že „Trump nečte, takže nezná dějiny“.