Byl přítomen už na Majdanu před rokem a dění v zemi sleduje dodnes. Hledá další a další informace i přímo v místě. „Jsou tam linky, které se budeme dozvídat postupně, a bohužel jsou i takové, jež se nedozvíme nikdy, protože někteří lidé tlačí propagandu, aby zakryli vlastní lapsy,“ konstatoval hned na úvod.

Vstup do NATO byl na Majdanu úplně mimo hru

Dnes se na ukrajinského exprezidenta Viktora Janukovyče hledí jako na proruského muže, ale skutečnost je podle Pazderky složitější. Oligarchové kolem Janukovyče, jako byli Rinat Achmetov, nechtěli na Ukrajinu pustit ruský byznys. Už tam někde jsou základy pozdější krize. Ta však byla nečekaná, země byla mnoho let možná až příliš klidná. Lidé říkali: Střílet se nebude, ta země na to není stavěná. A pak stačilo pár týdnů, aby lidé zažívali to, co měli za nemožné. ... Je to určitě selhání novinářů i analytiků, kteří se situaci na Ukrajině věnují dlouhodobě. Ukrajina měla pověst „béčkové země,“ pokračoval v popisu zpravodaj.

Kupříkladu v Polsku jsou prý vynakládány podstatně vyšší prostředky ke studiu situace na Ukrajině. Především mladí lidé na Ukrajině ale začali volat po určitých změnách – transparentnější justice a další věci, které nijak nesouvisely s geopolitikou. „Vstup do NATO byl úplně mimo hru,“ konstatoval Pazderka. Situace se ale začala zahušťovat.

Ukrajinci to mají mnohem těžší než my v roce 1989

Dnes si obě bojující strany vybírají oddechový čas před dalším kolem bojů. Nejumírněnější odhady mluví o šesti tisících zabitých lidech, ale třeba německé tajné služby hovoří o deseti tisících. O obětech mezi obyčejnými lidmi – nejen mezi vojáky – mnohdy nic nevíme. Bojové události navíc oddálily řešení problémů, které Majdan vyvolaly. Lidé očekávají odstřihávání vlády od oligarchického systému a moc se to nedaří. „Ta země prožívá mnohem radikálnější proměnu, než jsme zažívali my po roce 1989, a to vše se děje ještě v poloválečném stavu,“ poznamenal Pazderka.

Nesmíme zapomínat také na to, že na všech stranách funguje propaganda, která je vždy nebezpečná. „Ale existuje tu rozdíl. Ukrajinská propaganda plyne z kanálů vlastněných oligarchy, ale nikdy nezní jednotně. Ruská média jsou mnohem sevřenější, jednotnější,“ prohlásil na závěr Pazderka.