Dyčka upozornil na to, že podobné konflikty jako byla první nebo druhá světová válka, byly v posledních pěti tisících letech v naprosté menšině. Mnohem častější byly války podobné té, která probíhá v Afghánistánu. V současnosti by nečekal další globální konflikt, svět se prý spíše přetváří do období 19. století než do období studené války.

Největším nebezpečím IS je, že může destabilizovat podbřišek Evropy

Nebezpečí Islámského státu podle něj není v tom, že dokáže zorganizovat teroristické akce v Evropě. Největším nebezpečím je, že destabilizuje "podbřišek Evropy“, což spolu se suchem panujícím v Africe může být příčinou silných migračních vln valících se do Evropy.

Dyčka také odpověděl na otázku moderátora, zda není chybou, že spojenci, když pomohli svrhnout libyjského dikátora Muammara Kaddáfího, že nebyli schopni nastolit v zemi stabilní režim. Lidé žijící v Libyi totiž říkají, že za Kaddáfího jim bylo lépe. Dyčka argumentoval tím, že Libye se nyní nachází v přechodném období. Za modelový příklad považuje Egypt, kde se situace stabilizovala. V Libyi to prý možná za pár let bude vypadat podobně jako nyní v Egyptě.

Vždy, když se mění moc v autokratickém státě, je to krvavé

Šulc k tomu poznamenal, že vždy, když je stabilní autokratický stát rozvrácen, mají změny moci tendenci probíhat krvavě. Tím víc, čím byl tvrdší daný režim. "Západ nezpůsobil tragédii, i kdyby nezasáhl, situace by tam byla stejná,“ tvrdil.

Vzhledem k tomu, že Západ odstranil autokratického vládce Iráku Saddáma Husajna a oslabil autokratického vládce Sýrie Bašára Asada, vznikl Islámský stát. Podle Dyčky se ale IS zastaví sám svou krutostí. Upozornil, že podřezáváním novinářů chce vyprovokovat zásah Západu, který by mu přinesl legitimitu. V prostoru, kde nyní IS působí, nastane stabilita v případě, pokud IS porazí samy islámské státy.

Lidé v Donbasu: Je to válka o nás bez nás

V pořadu pak dostal prostor válečný reportér televize Prima Jan Novák, který v minulých týdnech ve válečné zóně natáčel. Zjistil, že v Debalceve nedodržovala příměří ani jedna strana konfliktu. "Všichni lidé, se kterými jsme mluvili, říkali, že chtějí mír,“ uvedl s tím, že současná válka je "o nich bez nich“. Nikdo se jich totiž neptal, zda chtějí žít na Ukrajině nebo v Rusku.

Logické bylo kapsu u Debalceve odstranit. Jinak by byla zdrojem napětí

Následně se moderátor obou hostů zeptal, co to vlastně znamená, že v době příměří se bojovalo o Debalceve. Podle Šulce se tak jen potvrdila slova německé kancléřky Angely Merkelové, že Putinovi se nedá věřit. "Kamarád mi napsal, že na vojenské škole ho učili, že příměří vypadá jinak,“ poznamenal Šulc, který dohodu o příměří bere jako diplomatický pokus, jenž ze strany Ruska nebyl myšlen vážně, dokud se nevyřeší situace okolo kapsy, kterou na území ovládaném povstalci vytvářelo město Debalceve ovládané prokyjevskými silami. Šulc očekává, že boje na východní Ukrajině budou, byť v omezené míře, pokračovat.

Dyčka k tomu uvedl, že z informací OBSE, kterou označil za relativně nestrannou organizaci, vyplývá, že příměří se dodržuje téměř všude, kromě Horlivky a Debalceve. Poukázal na to, že logické bylo kapsu u Debalceve odstranit, protože by jinak byla zdrojem dalšího napětí.

Připomněl, že konflikt začal vlastně tím, že jako první vyhlásila nezávislost Lvovská oblast. To je ještě v době, kdy Ukrajině vládl z postu prezidenta Viktor Janukovyč.

Jednotky OSN mají smysl jen tehdy, pokud by kontrolovaly rusko-ukrajinskou hranici

V další části pořadu jeho hosté odpovídali na otázku, zda je reálné, aby na Ukrajinu vstoupily mezinárodní jednotky. Podla Dyčky by to znamenalo popření dohod z Minsku. "Kdyby tam přišla další entita bez svolení povstalců a Ruska, tak by příměří bylo irelevantní,“ varoval. I tak ale podle jeho názoru příměří dlouho nevydrží. Dokáže si představit, že další postup povstalců se zaměří na Mariupol. Předpokládá, že nynější příměří využijí obě strany k dozbrojení. To ale potřebuje ukrajinská armáda více než separatisté. "Obě strany si to rozdají znovu někdy na jaře,“ předpověděl.

Šulc upozornil, že těžiště konfliktu leží na ukrajinsko-ruské hranici. Příchod jednotek OSN by měl smysl jen tehdy, pokud by byly dislokovány na ukrajinsko-ruské hranici. Nicméně pochybuje o tom, že s tím Rusko bude souhlasit.

Reportér Novák upozornil na to, že ukrajinská armáda je vybavena velmi tristně. "Mnozí ukrajinští vojáci neměli žádné nebo jen letní uniformy, a to za mrazivého počasí,“ podotkl novinář s tím, že výzbroj ukrajinské armády často tvoří zbytky pocházející z dob SSSR. Je to prý způsobeno tím, že předchozí vedení země investovalo do vnitřní bezpečnosti, například do jednotek Berkut.

Když se vojáci nenaučí s novými zbraněmi zacházet, jsou jim k ničemu

Diskutovalo se také o tom, zda má smysl poslat Ukrajině nové zbraně. Dyčka poukázal na to, že aby se s novými zbraněmi naučili vojáci zacházet, potrvá nejméně měsíce. Neočekává ale, že bude vůle poslat na Ukrajinu nové zbraně.

Šulc k tomu podotkl, že by se nedivil, kdyby dalším cílem Ruska po Ukrajině bylo Pobaltí.

Ukrajinští důstojníci brali kvalitní školení na Západě jako dovolenou

Ohledně možné dodávky zbraní na Ukrajinu poukázal na zkušenost Chorvatska. Tam v 90. letech obsadili část území Srbové a chorvatská armáda se stáhla na území, které byla schopna efektivně bránit. Pak došlo k výrazné přestavbě chorvatské armády a jejímu vyzbrojení, na čemž prý měla podíl jistá americká firma. Podobný scénář by prý mohl fungovat i na Ukrajině. V současnosti je totiž nutné ukrajinskou armádu vystavět. Poukázal i na to, že Ukrajina je na pokraji bankrotu.

Dyčka zase poznamenal, že ukrajinská armáda je zkorumpovaná, stejně jako celá ukrajinská společnost. Podle něj dostaly stovky ukrajinských důstojníků a vojáků na Západě kvalitní školení. "Kde jsou?“ položil si řečnickou otázku a hned si na ni odpověděl: "Z mých zkušeností vyplývá, že řada z nich to školení brala jako dovolenou, aby se z Ukrajiny dostali pryč.“