Lidové noviny zpovídaly k tématu několik zasvěcených expertů. Bývalý náčelník civilní rozvědky Karel Randák uvedl, že není žádným tajemstvím, že Česká republika je pro ruské špióny zajímavou destinací. Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Andor Šándor doplňuje: „Cokoliv se jim povede, aby ukázali, že nejsme pevným článkem EU a NATO, je pro ně vítězstvím.“

Agenti mohou na našem území působit pod krytím ruské ambasády, nebo jako soukromé osoby. Často zde i podnikají a využívají informace z obchodního styku. Zcela specifickou oblastí je pak zbrojení. Například pardubická společnost Era tento týden uspěla ve výběrovém řízení na radary Věra pro armády NATO. „O to se stoprocentně zajímá vojenská rozvědka GRU,“ říká Randák.

V Česku se prý agenti příliš nezajímají o strategické informace z NATO. Ty se do Prahy totiž většinou vůbec nedostanou. Především se prý snaží naklonit si veřejné mínění. „Využívají různá aktivistická hnutí jako užitečné idioty,“ sdělil deníku pod podmínkou anonymity jeden český diplomat s tím, že vrcholem těchto aktivit byl boj proti americkému radaru v Brdech.

Hlavním „motivačním nástrojem“ pro podporu ruských zájmů má podle oslovených expertů být nabídka spolupráce pro vlivné české podnikatele, včetně nejbohatšího Petra Kellnera. „To, co nedokázala bota sovětského vojáka, zvládnul ropný rubl,“ glosuje Karel Pacner, novinář a autor několika knih o špionáži. Nejosvědčenějším způsobem prý je najít si absolventa vysoké školy, který má ambice dostat se „vysoko“ na společenském žebříčku a je s Ruskem nějakým způsobem svázán, například svými předky.

Mezi politiky si mají vyhledávat takové osobnosti, které inklinují k myšlence slovanské jednoty a rádi oživují mýty o rozpínavých Němcích a Američanech. „Politici jsou někdy tak pitomí, že toho sami vyžvaní moc. Jde v podstatě o nevědomé agenty,“ říká k tomu generál Randák.