Návštěva eurokomisaře pro rozšiřování Johannese Hahna v Bělehradě vzbudila v Srbsku značnou nervozitu a v Rusku poměrně silnou vlnu kritiky. Premiér Srbska Aleksandar Vučić v posledních dnech musel opakovaně vystoupit, vysvětlovat oficiální srbskou pozici a odmítat spekulace o jakémkoliv nátlaku ze strany EU. Především ruská strana slovy mluvčího ministerstva zahraničích věcí Ruské federace EU tvrdě kritizovala za „nepřípustný“ nátlak na Srbsko. Několik dnů předtím hovořila německá kancléřka Angela Merkelová při australské návštěvě v Sydney o tom, že Rusko se snaží politicky „tlačit“ do Evropy právě skrze její jihovýchodní okraj, tj. mimo jiné do Srbska, Moldavska a Gruzie.

V rozhovoru pro srbský deník Novosti eurokomisař Johannes Hahn před svojí první návštěvou řekl, že: „Srbsko souhlasilo v rámci rozhovorů o vstupu do EU sjednotit svoji pozici ohledně složitých otázek s EU. Je to velmi důležité a my očekáváme, že Bělehrad bude tuto povinnost dodržovat.“ Jeho prohlášení 19. listopadu 2014 spustilo lavinu reakcí a spekulací o tom, do jaké míry se Srbsko ocitá pod tlakem zavést vůči svému tradičnímu, historickému spojenci sankce podobně jako EU.

Srbský premiér Aleksandar Vučić znovu potvrdil, že Srbsko směřuje do EU, ale země se v daný moment nehodlá připojit k ekonomických sankcím EU vůči Rusku, na které se ho, jak informuje agentura Bloomberg, „nikdo neptal“. Podle srbského deníku Politika svoje stanovisko v sobotu 22. 11. znovu zopakoval s tím, že vláda jedná v zájmu občanů a že nikdo na Bělehrad tlak vytvářet nemůže.

Jeho vládní kolega a ministr zahraničních věcí Srbska Ivica Dačić označil zavedení sankcí za „ekonomickou sebevraždu“ a vyjádřil naději, že Srbsko nebude postaveno před výběr Moskva, nebo Brusel. Podle informací agentury Bloomberg Srbsko v uplynulém půlroce zvedlo svoje prodeje do Ruska o 68 % na 115 milionů dolarů a očekává, že se číslo dostane do konce roku na 300 milionů. V roce 2013 bylo Rusko čtvrtým největším obchodním partnerem v exportu ze Srbska a třetím v importu do Srbska.

Podle informací veřejnoprávní Radio-Televizije Vojvodine Hahn odmítl, že by zavedení sankcí proti Rusku požadoval. Premiér Vučić Hahna při tiskové konferenci ubezpečil, že Srbsko nemá dvě nebo tři různé politiky: „Opakuji, že Srbsko dělá politiku v zájmu svých občanů a vstup do EU je náš strategický cíl, nebudeme zavádět sankce proti Rusku a respektujeme územní celistvost Ukrajiny," sdělil premiér Srbska v prohlášení. Eurokomisař v této souvislosti sdělil, že výhody členství v EU spočívají v tom, že členská země „participuje na rozhodovacím procesu“.

V ruském tisku jsou ale postup EU a Hahnova návštěva tvrdě kritizovány. Podobně jako MZV RF se vyjádřil předseda zahraničního výboru dumy Alexej Puškov nebo specialistka ze Slovanského ústavu RAV (Ruské akademie věd) Jelena Guskova. Podle jejích slov: „Tlak na Srbsko je neustálý, i když ustoupilo v řadě věcí, tlak bude pokračovat. Dnes je podobná snaha tlačit také na Rusko, ale s námi je to těžší, jsme velcí a silní, se Srbskem je to lehčí, proto Srbsko potřebuje nyní podporu Ruska.“ Guskova dále připomněla, že Srbsko se dostává do velmi těžké situace kvůli tlaku z Bruselu i tomu, že vstupu do EU přizpůsobilo za cenu nejrůznějších ústupků svoji politiku v posledních patnácti letech. V poslední době ale udělalo několik nezávislých rozhodnutí, která podle Guskovové Brusel a Washington vylekala.

Předseda zahraničního výboru Státní dumy Alexej Puškov hovořil ohledně evropské politiky k Srbsku dokonce o vydírání, jak tvrdí ruský televizní kanál Russia Today: „Prakticky Srbko vydírají, že buď se připojí k sankcím vůči Rusku, nebo ho nebudou vidět jako zemi, která má šanci ke vstupu do EU," cituje Puškovova slova.

Podle informačního serveru BalkanInsight kritizovala postup EU v této věci také Čína slovy viceministra pro zahraniční věci Komunistické strany Číny Žu Li, který řekl, že se EU snaží vnutit svoje hodnoty Srbsku. O slovech čínského zástupce původně informovala ruská agentura Itar-Tass s tím, že Žu Li kritizoval ve svém vyjádření také sankce jako kontraproduktivní řešení.

Německý Der Spiegel v této souvislosti píše o tom, že EU se nyní bude snažit o to udržet Srbsko ve svém orbitu, a také v souvislosti s Hahnovými slovy a návštěvou v Bělehradě o nutnosti „zvýšit tlak“ na Srbsko, aby se postavilo proti svému spojenci a zavedlo sankce. Srbsko a Rusko mají tradičně a dlouhodobě dobré vztahy a v poslední době obě země posílily svoji spolupráci, píše Der Spiegel. V říjnu se oslav ukončení druhé světové války účastnil i prezident Ruska Putin jako čestný host a srbský prezident při této příležitosti řekl, že „Srbsko si nezničí svoji morálku falešným chováním k Rusku“. Deník připomíná, že ve hře je také dostavba Jižního potoku, který by měl dodávat ruský plyn do regionu. Srbská vláda zatím oznámila, že s výstavbou začne až poté, co se Moskva a Brusel společně dohodnou.