Senátorům Paroubek připomíná, že Česká republika v rámci své zahraniční politiky v minulosti podepsala s Čínskou lidovou republikou smlouvu o strategické spolupráci. „Tato smlouva má pochopitelně především na mysli spolupráci v oblasti ekonomické a Čína podobným způsobem postupuje i ve vztahu k dalším zemím světa. Ale je de facto aplikací politiky ‚jediné Číny‘ v praxi. A Senát tuto zahraniční politiku vlády nerespektuje,“ píše expremiér.

„Možná, že by se páni senátoři, kteří hlasují pro takové nesmysly, měli seznámit s některými reáliemi zahraniční politiky a zejména se vztahy USA a Číny a jejich vývojem alespoň od roku 1970. Doporučil bych iniciátorům této bludné rezoluce Senátu, k nimž nepochybně patřil známý sinožrout Petr Fischer, aby se alespoň trochu obeznámili s hlavními principy Šanghajského komuniké mezi USA a Čínou z roku 1972,“ rozčiluje se Paroubek.

Podotýká, že od doby, kdy Američané ukončili své vztahy s Tchaj-wanem ve smyslu Šanghajského komuniké, prostě Tchaj-wan nárok na místo zastupující Čínu v mezinárodních organizacích nemá. „Čeští pravicoví politici se v hlouposti snaží překonat i bývalého amerického ministra zahraničních věcí Pompea. Toho také příliš nezajímaly reálie zahraniční politiky tak, jak organicky vznikaly po desetiletí,“ dodává.

Původní zdroj ZDE

Jako lichou označil představu, že Čína, jako světová velmoc, nebude bránit zásadu „jediné Číny“, která vznikla na základě jednání s Američany v roce 1972 v situaci, kdy představovala nějaká 2 % světové produkce, a dnes bude brzo produkovat až pětinu veškeré vyrobené produkce světa. „Neměli bychom si chtít komplikovat vztahy také s budoucí největší ekonomickou velmocí světa,“ upozorňuje s tím, že nám nepřidávají ani komplikované vztahy s Ruskem, tedy s jednou z východních velmocí.