Předloha, která nyní zamíří k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi, má podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) snížit spoluúčast sociálně citlivějších skupin obyvatel. Bude mít peněžité dopady zhruba 440 milionů korun ročně. Ministerstvo zdravotnictví při přípravě úhradové vyhlášky s těmito náklady počítá, podotkl Ludvík.
Senátoři Jan Horník (STAN) a Daniela Filipiová (ODS) varovali před finančními dopady novely. „Je neuvěřitelné, jakým způsobem zatěžujeme státní rozpočet,“ řekla Filipiová. Ludvík ale poukazoval na to, že vzhledem k výši nynějších příjmů obyvatel nevidí prostor pro zvyšování spoluúčasti pacientů.
Debata se v horní komoře ale vedla zejména o sněmovní úpravě, která dává Ministerstvu zdravotnictví zmocnění ke schvalování hrazených očkovacích látek na základě doporučení Národní imunizační komise. Ústavně-právní výbor navrhoval pasáž vypustit pro konflikt s Ústavou, protože neobsahuje podmínky pro výběr očkovacích látek. Ludvík poznamenal, že úprava navrhovaná výborem bude součástí novely, kterou chystá Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s verdiktem Ústavního soudu, jenž zrušil části zákona o hrazení zdravotnických pomůcek pojišťovnami.
Senát předlohu schválil podle návrhu zdravotnického výboru hlasy 39 ze 69 přítomných členů, šest senátorů bylo proti. O návrhu ústavně-právního výboru už horní komora nehlasovala.
Sněmovna v rámci vládní předlohy upravila i hrazené očkování seniorů proti pneumokokům a dětí proti papilomavirům. U očkování proti pneumokokům se dostanou na stejnou úroveň oba druhy vakcín využívaných lékaři. Nyní mohou mít senioři bez doplatku jeden druh vakcíny. Pokud chtějí druhý, šetrnější, musejí podle důvodové zprávy doplatit zhruba tisícikorunu. Hrazené očkování proti papilomavirům budou mít i chlapci, nyní je mají placené jen dívky.
Stát navíc bude podle novely platit zdravotní pojištění i za lidi, kteří mají nařízenu ústavní léčbu. Nyní hradí zdravotní pojištění například za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně.
V dolní parlamentní komoře se do normy dostala také změna v hrazení zubních výplní, když bude v Evropské unii platit úplný zákaz použití amalgámu u dětí a u těhotných a kojících žen. V jejich případě budou pojišťovny hradit výplň ze skloionomerního cementu.
Novela po sněmovních úpravách rozšíří pravomoci praktických lékařů při předepisování léků. Nyní musejí i v případě některých běžných léků posílat pacienty ke specialistům. Praktický lékař sice lék předepsat smí, není ale nárok na úhradu z pojištění. Do zákona o zdravotních službách se zase dostanou novelou hospice, významné praktické dopady se ale neočekávají.
Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění by měly letos dosáhnout 276,6 miliardy korun. Výdaje by měly být asi o 23,5 milionu nižší.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk