Martin Kovář v komentáři pro server Info.cz napsal, že Britové dali své vádě i celé EU jasný signál. Odmítnutím Jeremyho Corbyna, který s labouristy zažil nejhorší porážku od roku 1935, řekli, že si nepřejí marxistické experimenty. Naproti tomu nahlas řekli, že si přejí brexit.

Johnson podle Kováře dosáhl zaslouženého vítězství. Udržel si totiž tah na branku a dokázal svým spoluobčanům jasně říct, co chce (brexit) a co nechce – realizaci nápadů radikálního Jeremyho Corbyna, který prosazoval např. znárodňování některých podniků.

„Na vrcholu kampaně Johnson svým způsobem skutečně připomínal Winstona Churchilla, o němž napsal výbornou knihu s příznačným názvem ‚Faktor Churchill‘. Tentokrát byl takovým ‚faktorem‘ on sám, čímž nechci zakrýt, že se jedná o kontroverzní osobnost, jež nemusí být každému po chuti a jež vyvolává rozporuplné reakce i mezi těmi, kdo mu v obavách z Corbyna dali hlas. Zda se z ‚Borise politika‘ stane ‚Boris státník‘, teprve uvidíme. Nakročeno k tomu má nicméně náramně; jeho obraz coby ‚neschopného amatéra‘ a ‚možná zábavného, avšak naprosto nekompetentního šaška‘, jak jej vykreslovala levicová a liberální média, je nyní passé,“ uvedl Kovář.

Johnson dokázal Brity přesvědčit, že mohou pracovat na své pozitivní budoucnosti i bez EU, a Kovář se podle vlastních slov musí smát všem komentátorům, kteří teď Velké Británii předpovídají zlé časy.

„Čtu-li tyto předpovědi, musím se, podobně jako po ohlášení výsledků referenda v roce 2016, smát. Také tehdy jeden ‚černý scénář‘ stíhal druhý, Johnson byl shledán ‚nejhorším britským politikem všech dob‘, země spěla k rozdělení a naprostému zmaru. Když jsem tehdy na sociálních sítích, v novinách i v televizi a v rozhlase říkal, že žádná katastrofa nenastala ani nenastane a že Boris Johnson bude dříve či později ministerským předsedou, mohli se moji názoroví oponenti potrhat smíchy. A vida: po třech a půl roku je to tak,“ pokračoval historik.