V úvodu analýzy shrnuje poslední události týkající se Sýrie a tamního konfliktu a uvádí zajímavou informaci, že „pod povrchem probíhají i aktivity, které se zjednodušenému schématu Rusko plus Írán versus Západ vymykají“. Prý totiž přibývá zpráv, že se syrskými tajnými službami už jednal nejeden zástupce západní zpravodajské komunity. „Sami Američané, kteří po dvou letech popírání přiznávají výcvik a vyzbrojování syrských rebelů, se zase snaží, aby jejich materiál a know-how sloužily proti IS, a nikoli už proti Asadovi, což mnohé povstalecké frakce pobuřuje,“ píše Tureček.

Arabské monarchie se nevyhýbají „usmiřovacím“ kontaktům s Ruskem

Patové situaci a nové realitě se prý přizpůsobují i Západem podporované blízkovýchodní režimy stojící za syrskou opozicí. A tak saúdskoarabský král Salmán je sice nyní v USA, kde včera jednal s Obamou, arabské monarchie se ale nevyhýbají „usmiřovacím“ kontaktům s Ruskem.

„Salmánova cesta do Moskvy se očekává v horizontu dvou měsíců, před dvěma týdny Putin přivítal v Kremlu jordánského krále Abdalláha II. a následovat ho brzy mají i panovníci z Kuvajtu, Spojených arabských emirátů i Kataru,“ uvádí Tureček.

Na druhou stranu Rusové a Íránci prý mohou svou pozici modifikovat směrem ke středu. Sám Putin prý včera prohlásil, že Asad je ochoten přistoupit na volby a podělit se o moc se „zdravou opozicí“. Svůj mírový plán údajně v srpnu předložil Asadovi také Teherán. „To vše rámují nedávná slova britského ministra zahraničí Philipa Hammonda, který připustil, že dosavadní politika Západu vytěsňovat z řešení syrské krize Íránce a Rusy byla chybou,“ podotýká analytik.

Asad má zřejmě obavy, aby Rusové ze své „zásadovosti“ nepolevili

Na všechny tyto pohyby na globální i blízkovýchodní mocenské šachovnici po svém zareagoval i Bašár Asad. „Máme pevnou důvěru v Rusy, osvědčili se v této krizi, po celé čtyři roky jsou ve vztahu k nám zásadoví, upřímní a čitelní,“ prohlásil syrský prezident koncem srpna v rozhovoru pro jednu libanonskou televizi. Podle analytika Maksima Suchova, zabývajícího se ruskou blízkovýchodní politikou, mělo toto veřejně pronesené ujišťování jeden stěžejní účel – Asad si prý chtěl pro každý případ zabezpečit, aby Rusové ve své „zásadovosti“ náhodou nepolevili a jejich pružnost nakonec nezašla příliš daleko.

Putin je mistr ve vytváření faktů na zemi

Tématu se také věnuje komentář Zbyňka Petráčka na jiném místě listu. Podle něj je ruský prezident Vladimir Putin mistrem ve „vytváření faktů na zemi“. A vysvětluje, že Rusko bylo loni v ofenzivě a Západ v defenzivě. To proto, že Putin vyslal na Krym „zelené mužiky“, čímž prostě vytvořil fakta na zemi. „A Západ to přijal, což dokládá jím podporovaná dohoda o příměří z Minsku, která se o Krymu vůbec nezmiňuje,“ uvedl Petráček.

Rusko vytváří fakta na zemi i v Sýrii

Teď prý vidíme cosi podobného v Sýrii. Média informují, že Rusko vojensky zasahuje v Sýrii, ale Moskva mlčí. Respektive Putin řekl, že Rusko podniká kroky k vytvoření mezinárodní koalice pro boj s terorismem, ale hovořit o přímém boji ruské armády proti Islámskému státu je předčasné. „Ha ha, předčasné. Rusko vytváří v Sýrii fakta na zemi a každý si je může interpretovat podle svého,“ podotýká k tomu Petráček.

Problém je v tom, že Západ není tak akceschopný, jako Rusko

Podle něj hlavní problém není v angažmá Ruska, ale v tom, že Západ srovnatelně akceschopný není. „Západ rozvíjí úvahy o stabilizaci Blízkého východu, ale nevyrukoval s jasným plánem, řekněme s plánem A. Kdežto Rusko nerozvíjí úvahy, ale prosazuje, řekněme, plán B. Ten plán není na vodě. Je konzultován s Obamou i šéfy generálních štábů zainteresovaných zemí. Kdyby Západ měl svůj plán, šlo by plány A a B poměřit, zkoumat jejich vedlejší dopady a rizika. Ale když Putin prosadí svůj plán a svá fakta na zemi, nic se poměřovat nebude,“ podotýká komentátor.