„Česká republika sice svého času slíbila, že přijme 1 550 lidí, pokud se nepletu, ale náš ministr vnitra řekl, že do voleb nepřijmeme ani jednu dušičku, ale doufám, a premiér už to signalizoval, že nakonec přece jen nějaké uprchlíky přijmeme, a já doufám, že to uděláme, protože jinak bychom se nevyhnuli tomu unijnímu řízení, což by mohla být dosti drahá záležitost,“ varoval kníže.

Rýpl si do ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, že se z prointegračního ministra postupem času vyvinul spíše v ministra, který staví bariéry.   

„Podívejte se, nejdůležitější je pro nás Evropská unie. Visegrádská skupina je užitečné uskupení, ale jen jako podpůrná skupina. Myslím, že bychom ji měli udržet, ale také bychom měli umět říci, že v tom a v tom nesouhlasíme se svými sousedy. Ale byla by blbost to rozpustit, protože to je velmi užitečná skupina,“ pokračoval.

Polska a Maďarska se však také před Bruselem zastal. „Myslím, že to, co se dnes děje v Polsku a v Maďarsku, se na Západě dnes příliš dramatizuje,“ prohlásil kníže. To, co se dnes prosazuje v Maďarsku a Polsku, se velmi podobá politickým plánům prosazovaným třeba německou CDU v 60. letech minulého století. Rozdíl je prý jen v tom, že Německo se svobodně vyvíjelo o čtyřicet let déle než my, alespoň jeho západní část, pročež je dnešní německá společnost trochu jinde než společnost polská či maďarská, ale ani v jedné z nich se prý neděje nic dramatického.