Jedním z důkazů ruského vzestupu k moci je už samotná skutečnost, že se prezident Putin setkal s americkým prezidentem Barackem Obamou, aby spolu projednali situaci v Sýrii a na Ukrajině.

„Ve světě plném překvapení – vzestup islámského fundamentalismu, slabiny v čínské ekonomice, boje uvnitř Evropské unie, uzavření íránské dohody, pád na amerických burzovních trzích – je největším překvapením ze všech náhlý přerod ruské moci za vlády Vladimira Putina,“ píše Adelman.

Podle něj je to fascinující situace vzhledem k tomu, že Rusko přišlo o polovinu svojí populace, chybějí mu „moderní spotřebitelé“ a zdaleka nedosahuje naprostých výšin v zemědělství ani v technických sektorech. „Ruská ekonomika je slabší než anglická, francouzská či německá a neposunula se k západnímu demokratickému kapitalismu.“

Do Putina se přitom mnozí světoví vůdci strefují a snaží se jej dělat menším, než doopravdy je. Obama Rusko označil za regionální moc s tím, že „Putin připomíná znuděné dítě hrbící se v zadní lavici“. Kancléřka Angela Merkelová zase kritizovala jeho machismus. „Chápu, proč to musí dělat, aby dokázal, že je muž. Bojí se jen vlastní slabosti. Rusko nemá nic...“ řekla Merkelová.

Celý text zde

Přesto se z Ruska stala velmoc, „dvořící se autoritářským a často zkorumpovaným režimům po celém světě“. Skutečnost, že Rusko znovu získává svá bývalá území, tedy Krym, Jižní Osetii, Abcházii a část Ukrajiny, „je potají vítána konzervativními nacionalistickými vládci, kteří mají vlastní touhy“.

K tomu mu však pomáhá chaos ve světě, kdy v Evropě žádná země nedosahuje takové moci, kterou měla před druhou světovou válkou. Totéž platí pro Japonsko. „Čína má několik desítek let čas, než se stane opravdovou velmocí. Spojené státy pod prezidentem Obamou se napůl stahují z mnoha klíčových pozic ve světě.“

A na druhou stranu se většina velkých hráčů Blízkého východu a severní Afriky letos sejde v Moskvě. Saúdský král Salman dokonce pozval Putina do Rijádu. „Saúdský generálmajor v důchodu Anwar Eshki nedávno řekl: Saúdská Arábie potřebuje Rusko na Blízkém východě, ne však k destabilizaci zemí, ale jako přítele.“

Dokonce i Izrael začíná Rusku věnovat stále vyšší pozornost. Mezi oběma zeměmi bují obchod v miliardách dolarů. Izrael Rusku prodává drony a zároveň se velmi obává toho, zda Rusko prodá svoje rakety země-vzduch Íránu. K tomu je třeba přičíst Sýrii, jejíž prezident Bašár Asad vděčí za přežití ruské a íránské vojenské pomoci. „Rusko je hlavním dodavatelem zbraní pro Írán a postaví více jaderných elektráren, jako je ta v Busheiru.“ (Busheir je strategicky důležitý přístav v Íránu a jedno z hlavních středisek obchodu, pozn. red.)

„Se silnými vojenskými schopnostmi, eurasijskou zeměpisnou polohou, schopným vedením, konzervativním nacionalismem a oživením starých vztahů z dob studené války se Rusko opět stalo ve světě důležitým hráčem.“