Připomíná, že oba prezidenti se včera sešli poprvé od listopadu 2015, kdy Turci nad syrsko-tureckou hranicí sestřelili ruský bombardér Su-24. Smrt ruského pilota a drzost, se kterou si v očích Ruska Ankara osobuje právo útočit na ruské letectvo, prezidenta Putina tehdy vyvedla z obvyklého klidu. Rusko-turecké vztahy se dostaly pod bod mrazu, veškeré kontrakty, projekty i styky byly pozastaveny, turistický ruch byl ochromen a pohyb zboží ustal zcela.

Omluva nezazněla. Ale...

Včera bylo osmiměsíční nepřátelství ukončeno. Jak zdůraznily ruské sdělovací prostředky, přímá omluva za sestřelené letadlo z úst Erdogana nezazněla, dokonce o události nepadla jediná zmínka, ale jeho chování absenci slova „promiňte“ Putinovi vynahradilo.

Ten navíc Erdoganovi poměrně netaktně připomněl, komu vděčí za svůj život – byla to ruská rozvědka, která tureckou upozornila na přípravu vojenského převratu a útoku na samotnou hlavu státu. „Vím, že jsem byl jedním z prvních, kdo vám zatelefonovali po pokusu o puč. My jsme proti jakýmkoliv protiústavním činům,“ řekl Putin a slíbil, že nyní bude postupně rušit embargo, které uvalil na turecké zboží a služby po sestřelení letadla.

Vliv Moskvy v regionu roste

Z prohlášení na tiskové konferenci se novináři mnoho nedozvěděli. Kuloáry ale byly plné „zásadních dohod“. Jak uvedl znalec regionu, ruský novinář a komentátor Maxim Ševčenko: „Pokud si někdo myslí, že se bavili o Asadovi, mýlí se… Mluvili o důležitějších věcech, například o rozšířené stálé vojenské přítomnosti Ruska v této oblasti a o rostoucím vlivu Moskvy v regionu.“

Podle Ševčenka bez podpory Turecka nemá Rusko šanci zůstat dlouhodobě významným hráčem na Blízkém a Středním východě. I proto byl nejspíš včera v Petrohradě zpečetěn Putinův plán vytvořit osu Teherán–Ankara–Moskva, který ruský prezident předjednal v pondělí v Baku s lídry Íránu a Ázerbájdžánu. V Petrohradě dohodu stvrdil stisk ruky Putina a Erdogana.