Liška přiznal, že zvolení Van der Bellena rakouským prezidentem je pro něj rozhodně potěšující.

Snažil se najít odpověď na otázku, proč vyhrál Van der Bellen tak výrazně. Od prvního druhého kola, jehož výsledky následně zrušil rakouský ústavní soud, se změnila mezinárodní situace. Opadla uprchlická krize a debata kolem migrace se velmi změnila.

Vinu za prohru přičetl Liška i samotnému Hoferovi. Ten to prý „s nervy nevydržel“ a jeho volební kampaň dostávala čím dál dryáčnější podobu. „Útočil na Van der Bellena, na jeho ženu, snažil se sahat k náboženským symbolům.“

Vítězný kandidát prý uspěl i proto, že se nevzdal svého autentického postoje, který Liška označil za jakýsi liberální autentický patriotismus. Nesnížil se také na populistickou notu. „To byl výrazný prvek, který lidem dal větší pocit jistoty než kandidát FPÖ.“

Výsledky rakouských prezidentských voleb prý ukazují, že populistická politika má kratší dech, než by se mohlo zdát.

Populismus je podle Lišky nebezpečný v tom, že nabízí snadná řešení na složité problémy. V případě Hofera, a vůbec jeho strany FPÖ, můžeme mluvit o antisemitismu, fašismu. „Všechny tyhle aspekty politika FPÖ má,“ tvrdil Liška.

Řeč přišla i na to, proč jsou západní společnosti, podobně jako ta rakouská, tak hluboce rozděleny. „Nedokázali jsme včas zachytit a pojmenovat rostoucí propast tvořící se ve společnosti,“ přiznal Liška. Poukázal na to, že čím dál více lidí pracuje ve dvou zaměstnáních, a přesto nejsou schopni zabránit pádu do chudoby. „Takových lidí je na Západě čím dál více,“ podotkl.

Van der Bellen byl sice vždy proti jaderné elektrárně Temelín. Nemusíme se prý ale bát toho, že by toto téma za jeho prezidentování znovu otevřel. Pravděpodobnost, že by se tak znovu stalo, je prý řádově nižší, než by to bylo za Hofera. Van der Bellen je prý velice racionální politik, navíc tato oblast není v kompetenci prezidenta.