Studie tvrdí, že velmoci získají z Afriky víc peněz, než kolik jí pošlou jako humanitární pomoc

10.08.2014 7:07 | Zprávy

Přestože se světové velmoci předhánějí v obrovských sumách, které posílají jako humanitární pomoc do afrických ekonomik, ve skutečnosti příjmy těchto velmocí z Afriky jsou větší, než je tato pomoc. Vyplývá to z nové studie, o které informoval server iDnes.cz s odvoláním na informace webu britského listu The Guardian.

Studie tvrdí, že velmoci získají z Afriky víc peněz, než kolik jí pošlou jako humanitární pomoc
Foto: worldswide.com
Popisek: Africký Tuareg, ilustrační foto

Studie, která podrobně rozebírá ekonomickou bilanci rozvojových afrických zemí, vzešla ze spolupráce několika nevládních organizací ve Velké Británii a Africe. Podle této studie do Afriky každým rokem směřuje oficiální vládní humanitární pomoc ve výši 134 miliard amerických dolarů.

Humanitární pomoc jen kouřovou clonou pro miliardové zisky?

Jenže západní mocnosti z afrického kontinentu ročně naopak vytáhnou 192 miliard dolarů. Například ředitel britské neziskové organizace Health Poverty Action Martin Drewry serveru The Guardien řekl, že Velká Británie se sice tváří, že Africe humanitárně pomáhá, „ve skutečnosti to však slouží jen jako kouřová clona pro miliardy, které se (z Afriky) vytáhnou“.

Podle zmíněné studie africké rozvojové státy nejvíce trpí využíváním zahraničních korporací, které z místní ekonomiky ročně vyvedou 46,3 miliard dolarů. Působení zahraničních společností Africe se dá rozdělit do dvou kategorií. Buď své projekty rozjedou na „zelené louce“, nebo se zavážou využít takzvané brownfields, tedy opuštěné a nevyužívané budovy a pozemky.

Zahraniční investice nemusí mít jen pozitivní efekt

Takových obchodů se v Africe v období od září 2011 do března 2012 uskutečnilo 236. Podle serveru ale jednorázová finanční injekce do státních rozpočtu afrických zemí má ale dlouhodobě spíše opačný efekt. Zahraniční korporace totiž využívají mnohaletých daňových úlev a z konkrétních výrobních odvětví vytlačují lokální společnosti. A pokud „daňové prázdniny“ skončí, firmy se v mnoha případech přesunou jinam.

Server jako příklad takového modelu uvádí Guineu. Ta je na druhém místě na světě v těžbě bauxitu. Výše daně z těžby se podle údajů Mezinárodního měnového fondu ve světě pohybuje mezi 45 až 65 procenty. Jenže: Roční objem těžařského průmyslu Guiney činí asi 1,4 miliardy dolarů, ovšem tamní těžbu ovládá konglomerát západních společností. A chudá africká Guinea tak při využití daňových úlev získá pouhých 48 milionů.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hampl: Islamisté dnes útočí jinak. Na terorismus jsme si zvykli

15:25 Hampl: Islamisté dnes útočí jinak. Na terorismus jsme si zvykli

Lékař původem ze Saúdské Arábie Taleb A. rozséval smrt na vánočních trzích v Magdeburku. Zavraždil n…