„Víme, že prostředí pro ně příznivé u nás i v zahraničí vytvářeli po léta demokratičtí politici, kteří neměli odvahu uskutečnit nezbytné reformy, jimiž by omezili byrokracii a korupci a vypořádali se s důsledky hospodářské krize. Jsou to politici neschopní vystoupit a zakročit včas proti šíření radikálních směrů podrývajících demokracii, neschopní čelit reálným nebezpečím, která oprávněně znepokojují veřejnost. Víme také, že hněvivou reakci veřejnosti podněcovala manipulovaná a předpojatá veřejná debata vedená takovým politicky korektním jazykem, který znemožňoval nezúčastněným lidem vyjádřit oprávněné obavy a ostrakizoval každého, kdo se mu nepodřizoval,“ uznává Kroupa.
To prý ale neznamená, že bychom měli ustupovat autoritářským vládcům, podléhat autoritářským tendencím a vzdávat se své svobody. Stále totiž platí, že liberální demokracie rozhodně není tím nejlepším ideálem vlády a není prosta chyb, ale dosud nikdo nic lepšího nevymyslel.
Kroupa tvrdí, že radikálové se snaží ovládnout společnost tím, že v ní vyvolají strach, třeba i z přehnaných nebezpečí, pasují se do role ochránců národa a ve jménu dobra tohoto národa osekávají svobodu jedince. „Stejnou taktiku použili fašisté, nacisté, komunisté a dnes tutéž používají islamisté a jiní radikálové," míní filozof.
„Je na každém občanovi, zda se nechá zmanipulovat,“ soudí Kroupa. Autoritářským tendencím se dle jeho názoru můžeme postavit a to tak, že si pojmenujeme hodnoty, za které stojí za to bojovat a následně za ně opravdu bojovat budeme, jak to činili už T. G. Masaryk nebo Václav Havel.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp