Pokud jde o bezpečnostní riziko, které představuje Rusko, jde zejména o jeho propagandistické snahy, jimiž se Moskva snaží vytvořit v České republice atmosféru, z níž by mohl v konečném důsledku nejvíce profitovat ruský Kreml.

Strategickým cílem těchto snah je diskreditace v očích občanů České republiky členství v Evropské unii a NATO a oslabení politických elit země natolik, aby byly více ochotné sloužit zájmům Moskvy.

Závěry studie s názvem „Mechanismy vlivu Ruska na vnitřní záležitosti České republiky“, které na svých stránkách zveřejnil think-tank Evropské hodnoty, pro Radio Svoboda okomentoval jeden z jejich tvůrců, novinář Ondřej Kundra.

Bezpečnostní informační služba ČR v nedávné době zaznamenala změnu v nejvyšších patrech své hierarchie; jejím novým ředitelem se stal Michal Koudelka. Jak to může ovlivnit bezpečnostní situaci v zemi s ohledem na rostoucí hrozby?

„To se ukáže až v následujících měsících. Pravdou ovšem je, že bývalý šef Lang se v této funkci udržel přes deset let a jisté náznaky únavy tam byly patrné. Michal Koudelka patří k mladší generaci a je znám jako člověk velmi prozápadních postojů. Navíc současným hrozbám, které představují Rusko a Čína, dobře rozumí,“ uvedl Kundra.

Mnozí čtenáři si jistě kladou otázku, proč právě Česká republika? Kde se o ni bere takový zájem?

„Těch důvodů je hned několik. Jeden je historický; už v 60. letech se vedení SSSR a KGB rozhodlo v Praze vytvořit permanentní misi, jejímž cílem bylo dohlížet a ovlivňovat politické procesy v tehdejším Československu. Mise byla velmi úspěšná a vytvořila se z ní jakási tradice. Mimoto se v Čechách ruská hrozba dlouhodobě podceňovala, a tak dostali ruští agenti více prostoru. Navíc je ČR v EU, takže odsud mohou agenti jednoduše přejíždět do ostatních evropských zemí.“

„Nejnebezpečnější metodou posilování ruského vlivu v ČR je dezinformační kampaň Ruské federace, která spočívá ve vytváření prorusky orientovaných mediálních projektů, aktivní účasti na sociálních sítích atd. Úmysl je zcela zřejmý: vytvořit ve společenosti chaos a rozdělit ji na dvě znepřátelené části. V takové situaci bude totiž pro Rusko jednodušší dosáhnout svých zájmů. Ruští agenti nacházející se na českém území se též snaží ovlivňovat ‚spřátelené‘ české politiky, mezi kterými jsou lidé s blízkými kontakty v Rusku.“

Lidé často slýchají o proruské orientaci českého prezidenta Miloše Zemana. Jak by se dalo ovšem obecně charakterizovat proputinské prostředí v ČR?

„Nejde jen o Zemana, ale i o bývalého prezidenta Klause a lidi z jeho nejbližších kruhů. V českém parlamentu jsou politici, kteří jsou velmi přátelští vůči Kremlu, a to i na dost vysokých pozicích. Jejich motivace se různí: někteří mají komunistickou minulost, druzí zase úspěšně podnikají v Rusku. Jsou ovšem i tací, kteří jsou přesvědčeni o tom, že Rusko představuje skutečnou alternativu západnímu modelu.“

Hrozbu představuje i Čína

Bezpečnostní informační služba ČR ve své nedávné zprávě varuje nejen před slovanským obrem, ale i před sousedící Čínou, jejíž „diplomatické a obchodní služby intenzivně pracují na vytvoření pročínských mechanismů s potenciálem ovlivnit českou politiku a ekonomiku“. K problému se vyjádřil politolog Ivan Preobraženskij.

„Peking v České republice spatřuje jakousi rampu pro další expanzi do Evropy. Technologicky se Česká republika, i přes svou malou rozlohu a relativně nízké HDP, řadí mezi nejvíce vyspělé země v Evropě, ve které neustále vznikají nové, moderní technologie, jež Čína potřebuje ke svému budoucímu ekonomickému růstu.“

„Technologicky se Čína neřadí mezi nejvíce rozvinuté země, a tak se potřebuje inspirovat někde jinde. Když se nad tím zamyslíte, těch možností tolik není: Spojené státy v Číně spatřují konkurenci, Japonsko nepřítele a velké evropské země se do obchodu s Čínou také zrovna nehrnou. Česká republika je proto ideálním partnerem, jelikož sama potřebuje investice; na evropské poměry není zrovna bohatou zemí, a z toho důvodu je ji snazší ovlivnit.“

„Česká republika například disponuje mnohými technologiemi v jaderné oblasti, které sama ani nepoužívá, ale může s nimi obchodovat. V současné době ta spolupráce probíhá převážně s ruskými firmami, ale stejně tak by na trh mohli vstoupit i Číňané.