Hned prvním bodem diskuse se stalo současné nejzávažnější téma na severu Moravy – situace v OKD. „Já jsem byl shodou okolností před pár dny na návštěvě našeho přátelského regionu, Porýní-Vestfálska, které má stejnou průmyslovou strukturu jako Ostravsko, to znamená těžké strojírenství, doly a hutě. V roce 2018 tam budou utlumovat poslední dvě šachty, ale ten útlum tam probíhá po dobu 30 let v rámci vládou řízeného programu. Podobným způsobem by to mělo proběhnout i v OKD. Ten problém v těžařském průmyslu byl i v jiných vyspělých evropských zemích a například ve Velké Británii si Margaret Thatcherová horníky koupila štědrými náhradami, aby měla klid. Prostě je to hromada lidí, na které je navázáno hodně firem, a vyřešit to klidným způsobem bez ekonomických a sociálních problémů je dost nesnadné. Já jsem vždy říkal a stále to tvrdím, že privatizovat doly bylo velkou chybou, protože po vytěžení se o šachty stejně musí ještě po desítky let starat stát. V současné době je podle mého názoru jediným správným řešením, aby OKD přezval stát a řešil společně problémy s insolvenčním správcem,“ konstatoval hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák (ČSSD).

Musí se co nejdříve utlumit ztrátové šachty

Podle dalších slov hejtmana Nováka by měl postupný útlum dolů trvat okolo osmi let, tedy po dobu, kdy se dá alespoň ještě něco vytěžit. A za prioritu označil uzavření dolu Paskov, který je nejvíce ztrátový. „Ti lidé odtud nebudou sami odcházet, jak si někdo představuje, když mají smlouvu na odstupné po zániku těžby až na půl milionu. A nemějme jim to za zlé, tak by se zachoval každý,“ upřesnil ještě ostravský politik s tím, že velkou chybou by byl nyní odprodej nejlépe prosperujících šachet těm podnikatelům, kteří je dříve už vlastnili, a nyní se o ně znovu hlásí. Protože právě oni je v minulosti výhodně zpeněžili u Zdeňka Bakaly.

Jakub Unucka, lídr ODS pro Moravskoslezský kraj, pak k tomu ještě doplnil, že pokud se nenajde vhodné řešení útlumu OKD, doplatí na ně ekonomicky zejména Karvinsko, protože několik tisíc lidí přestane pobírat solidní příjmy, což velmi silně pocítí jak obchodníci, tak další podnikatelé ve službách a znovu vzroste kriminalita. Poslanec P ČR Herbert Pavera (TOP 09) k tomu ještě dodal, že moc nesouhlasí s verdiktem sněmovny, aby propuštění horníci pobírali po tři roky osmitisícovou podporu, jelikož ta je nebude moc motivovat, aby si našli novou slušnou práci, a ztratí tak své pracovní návyky. Zmíněné dávky by měly být podle něj určitým způsobem podmíněny.     

Měli bychom si chránit ocelářství jako Američané

Brexit označili všichni přítomní politici na akci za problém jak pro Evropskou unii, tak pro samotné Brity. „Různí populisté společnosti jen škodí, podávají lidem zavádějící informace a ti se v mnohých případech nechají „opít rohlíkem“. Velká Británie na svůj odchod doplatí sníženou životní úrovní,“ uvedli Jakub Unucka a Miroslav Novák. Podle jejich dalších slov musí ale Evropská unie snížit vůči členským zemím byrokratickou zátěž a omezit v mnoha případech nesmyslnou restrikci. Moravskoslezský hejtman pak také upozornil na fakt, že EU si musí umět v rozumné míře ochránit své ekonomické zájmy, zvláště vůči Číně, aby další odvětví neskončila v Evropě stejně jako textilní průmysl. Jako příklad uvedl Spojené státy, které zásadně omezily dovoz oceli. Právě podobné omezení by mohlo ochránit Moravskoslezský kraj před další krizí.
Za problematické označil náměstek ostravského primátora Martin Štěpánek (ODS) i systém přidělování dotační podpory z EU. „Dnes je úspěšným podnikatelem především ten, kdo umí dobře psát dotační projekty, a tradiční podnikání se tak mnohdy dostalo až na druhou kolej,“ konstatoval.

Evropa nemůže přijmout pět miliard nespokojených

V závěru besedy se stočila diskuse na migrační krizi. „Problém azylového řízení, tedy přijímání uprchlíků, se dostal už v roce 1999 Amsterodamskou smlouvou z národní úrovně na tu nadnárodní. Proto jsou nyní také tak velkým problémem uprchlické kvóty, které navrhla Evropská komise a jež posléze prosadila i přes odpor některých států. Myslím si, že ta slovenská a maďarská žaloba na kvóty postupně vyšumí a bohužel se nestane nic. Nicméně na uprchlické krizi je alespoň ten fakt pozitivní, že zřejmě nakopne Evropu do budoucna k některým reformám. Zatím se to ale nedaří a EU se o ochraně hranic nemůže pořádně dohodnout ani s NATO, které hlídá jen ostrovy v Egejském moři, a bezpečnostní agentura Frontex má pouze velmi omezené možnosti. Počet jejich členů byl zvýšen na 600 a z pěti lodí, kterými disponuje, jsou čtyři nefunkční,“ informoval na toto téma jako první pedagog z Technické univerzity v Ostravě, z katedry evropské integrace Radomír Káňa, který se také podivoval nad faktem, proč plavidla Aliance nemohou ani důrazně zasahovat proti pašeráckým lodím.

„Každou loď lze přes satelity monitorovat, ale my to neděláme. Nedodržují se ani dublinské dohody o azylovém řízení. Evropa určitě nemůže přijmout pět miliard lidí z celého světa, které jsou, jak uvedla jedna renomovaná studie, nespokojení se svými ekonomickými podmínkami,“ vyjádřil se k problematice i Martin Štěpánek. Pedagog Káňa pak k tomu ještě dodal, že velkým problémem všech uprchlíků je jejich integrace do evropské společnosti: „Němci i Švédové si ze začátku migrační krize slibovali, že z uprchlíků si vyberou odborníky či šikovné lidi pro práci ve svých automobilkách, IT firmách nebo i do jiných špičkových výrobních společností, kde už fungují pokročilé technologie. Nakonec ale například v Německu zjistili, že třetina z těch imigrantů, se kterými se počítalo třeba do Siemensu, neumí ani psát.“